Německo

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

stát v Evropě.
Oficiální název státu: Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland).
Rozloha: 356978 km2.
Počet obyvatel: 82148 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 230 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): spolková republika (1955).
Členství v někt. mezin. organizacích: OSN, EU, NATO, G-7,OECD.
Správní členění: 16 spolkových zemí.
Hlavní město: Berlín 3471 tis. obyvatel (dříve Bonn 291 tis.).
Jiná města (tis. obyvatel): Hamburg 1708, München 1236, Köln 966, Frabkurt a. M. 650, Essen 618, Dortmund 601, Stuttgart 588.
Nejvyšší hora: Zugspitze 2962 m.
Významné řeky (jezera): Donau 2850 km, Rhein 1326 km, Elbe 1165 km; Bodensee 538 km2.
Hlavní etnické skupiny: Němci 91%, Turci 2,5%, Jihoslované, Italové.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,5% (1991-96).
Úřední jazyk: němčina.
Gramotnost: 99,5%.
Náboženství: protestanti 47%, římští katolíci 38%, muslimové.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 německá marka (DEM) = 100 feniků).
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, int/kmvní zemědělství, obchod, finance.
HNP na 1 obyvatele: 28870 USD.

Ve starověku bylo území dnešního Německa osídleno keltskými a germánskými kmeny, které Římané v 1. století př. n. l. vytlačili za řeku Rýn. Po pádu Západořímské říše zde vznikla 4 kmenová vévodství – Sasko, Bavorsko, Durynsko a Alamanie. V 8. století je Karel Veliký připojil k franské říši a zavedl zde křesťanství, v roce 962 se území stalo součástí svaté říše římské. Expanzivní politika a boje s papeži oslabovaly centrální moc, světští a duchovní feudálové si zachovávali právo volby panovníka. Po vymření rodu Štaufů došlo k faktickému rozpadu Německa na několik stovek feudálních států různého významu i velikosti. Roku 1438 byl německým králem zvolen Albrecht II. z rodu Habsburků, tento rod pak stál v čele říše až do jejího zániku roku 1806. Roztříštěnost svazku prohloubilo reformační hnutí, které se šířilo od 16. století. Třicetiletá válka způsobila úpadek říše. Postupně rostl význam Pruska, které vzdorovalo habsburské převaze. Po napoleonských válkách klesl počet německých států na 37, roku 1815 vytvořily pod vedením Rakouska Německý spolek. Během revoluce roku 1848 se objevily požadavky na sjednocení území. Soupeření Pruska a Rakouska vyvrcholilo v roce 1866 válkou, která vedla k poklesu významu Rakouska, zániku Německého spolku a vytvoření Severoněmeckého spolku pod pruským vedením. Prusko v čele s kancléřem Bismarckem sjednotilo jednotlivé německé státy, po vítězství nad Francií roku 1871 bylo vyhlášeno Německé císařství. Po porážce v první světové válce svrhla monarchii revoluce a byla založena demokratická Výmarská republika. Důsledky válečných reparací a hospodářská krize pomohly v roce 1933 k moci nacistům v čele s Adolfem Hitlerem. Roku 1939 zahájilo Německo druhou světovou válku, po porážce v roce 1945 byla země roku 1949 rozdělena na Spolkovou republiku Německo (západní Německo) a Německou demokratickou republiku (východní Německo). Západní Německo v roce 1949 vstoupilo do NATO, roku 1958 se stalo zakládajícím členem EHS. Po pádu komunismu byly oba státy roku 1990 opět sjednoceny.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Aalen, Alexej Georgijevič Javlenskij, Alsace, Altena, Ansbach, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Artur Rubinstein, Augšpurk, Bad Hersfeld, Bad Salzuflen, Barbara Issa Wagnerová, Bayreuth, Bergen, Beuronská škola, Bielefeld, Bizonie, Bodamské jezero, Bogdan Filov, Bořek Zeman, Borkum, Braunschweig, Chemnitz, Chiemsee, Compiègne, Continental-Gummi Werke AG, Corvey, Cuxhaven, Datteln, Dessau, Detmold, Die Neue Sezession, Dinu Lipatti, Döbeln, Döffingen, Dollart, Dortmund, Drážďany, Dreieich, Dresdner Bank AG, Duisburg, Düren, Durynský les, Düsseldorf, Eder, Eider, Eifel, Elmshorn, Emden, Ennepetal, Eschweiler, Essen, Ettlingen, fa Eduard Friedmann, Fehmarn, Fehrbellin, Fellbach, féma, Finsterwalde, Forbach, Francký Jura, franská říše, František Anýž, Freiberg, Friedrichshafen, Frísko, Frísové, Fulda, Fürth, Gaggenau, Ganderkesee, Garbsen, Geislingen an der Steige, Gelsenkirchen, Gernrode, Gevelsberg, Gladbeck, Göppingen, Goslar, Gotha, Göttingen, Greifswald, Grimmen, Gummersbach, Gütersloh, Haarst, Halle an der Saale, Haltern, Hamburk, Hameln, hannoverský kůň, Haut-Rhin, Heinsberg, Helmstedt, Hennebersko, Herborn, Herne, Hiddensee, Hildesheim, Hof, Holštýnsko, Horní Falc, Höxter, Hunsrück, Idar-Oberstein, Ilmenau, Ingolstadt, Iserlohn, italské výtvarné umění, Jena, Johann Fischbach, Johannes Rau, Josef Brunner, Jura, Kamp-Lintforf, Karel Krautgartner, Karlsruhe, Katzenbnckel, Kempen, Kerpen, Koblenz, Kolín nad Rýnem, Königssee, Königsstuhl, Krefeld, Laacher See, Lage, Lahn, Lampertheim, Langen, Leinfelden-Echterdingen, Leverkusen, Limburg an der Lahn, Lippe, Lippe, Lippstadt, Lipsko, Lübben/Spreewald, Lübeck, Ludwigsfelde, Lužičtí Srbové, Maintal, Mannheim, marocké krize, Meiningen, Memmingen, Meschede, Mettmann, Minden, Míšeň, Mnichov, Monheim, Mosela, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, Mulde, Münster, Nasavsko, Neckar, Neuss, Nordhausen, Nördlingen, norický kůň, Norimberk, Oberammergau, Offenburg, Oppenheim, Paderborn, Parchim, Paříž, pasivní rezistence v Německu 1923, Peine, Pirmasens, Pirna, Poel, Porýní, Potsdam, Potsdam, pravěké umění, předrománské výtvarné umění, Radeberg, rakouské výtvarné umění, Regensburg, Reichenau, Remagen, Reutlingen, Řezná, Rheinberg, Riesa, Rodgau, románské výtvarné umění, Rossbach, Rostock, Rostock, Rothenburg ob der Tauber, Ruhr, Rujana, rusko-britské smlouvy, Rýnsko-Falc, Rýnsko-hernský průplav, Saar, Saarbrücken, Sangerhausen, Sársko, Saská Kamenice, Sasko-Lauembursko, Sasko-Meiningen, Sauerland, Schaumburg, Schaumburg-Lippe, Schleswig, Schmalkalden, Schneeberg, Schwabach, Schwäbisch Gmünd, Schwäbisch Hall, Schwerin, Schwerte, Seevetal, Severní Porýní-Vestfálsko, Severomořsko-baltský průplav, Severotyrolské Alpy vápencové, Sigmaringen, Sindelfingen, Šlesvicko, Soest, spolková země, spolkový stát, šrotový tisk, Stahlhelm - Bund der Frontsoldaten, Stassfurt, Steinheim an der Murr, Straubing, Strausberg, Stubbenkammer, Stuttgart, Suhl, terorismus, Teutonia, Thale, Torgau, Trier, Trizonie, Tübingen, Tuttlingen, Ummanz, Unna, Václav Bláha, velká koalice, Vianden, Viernheim, Vladimír Boudník, Vladimir Davidovič Aškenazy, Vladimir Horowitz, Voerde (Niederrhein), Východofríské ostrovy, Waren, Warnow, Warstein, Wedel (Holstein), Weiden in der Oberpfalz, Weil am Rhein, Weimar, Weinheim, Weisse Elster, Werl, Werne, Wesel, Wiesbaden, Wilhelm Kempff, Wilhelm-Pieck-Stadt Guben, Witten, Wittenberge, Wolfen, Wolfenbüttel, Wolfsburg, Worms, Západní Berlín, Zeitz, země, Žitavsko, Zittau, Zwickau.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: