Holštýnsko



Historické území v severozápadní části Německa, poprvé doloženo okolo roku 800 jako pohraniční oblast Sasů, kterou Karel Veliký s podporou Obodritů připojil k franské říši. V pobřežních oblastech se udržela do poloviny 15. století svobodná vesnická společenství (Ditmarschen). Od roku 1111 byli hrabaty Holštýnska Schauenburkové, podrobili si slovanský kmen Vargů na baltském pobřeží, odrazili expanzi Dánů a roku 1386 získali vévodství šlesvické. Po jejích vymření zdědili obě země Oldenburkové, kteří roku 1448 nastoupili na dánský trůn. Roku 1460 vyhlášena neoddělitelnost Dánska, Šlesvicka a Holštýnska (od roku 1474 vévodství). Roku 1582 obdržela vládu ve Šlesvicku a Holštýnsku vedlejší větev Oldenburků, zvaná gottorpská. Roku 1762 nastoupila Petrem III. vládu v Rusku, roku 1767 byl ruský podíl na Holštýnsku odstoupen výměnou za Oldenbursko. Vídeňský kongres v letech 1814-1815 prohlásil Holštýnsko za členskou zemi německého spolku. Separatistické hnutí v Holštýnsku, podporované Pruskem, vyvrcholilo revolucí roku 1848 a prusko-dánskou válkou v letech 1848-1850. Po prusko-rakousko-dánské válce roku 1864 připadlo Holštýnsko Rakousku, po rakousko-pruské válce roku 1866 Prusku. V rámci Pruska tvořilo spolu se Šlesvickem jednu provincii, po 2. světové válce zemi Šlesvicko-Holštýnsko.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Badgastein, Kristián VIII., oldenburská dynastie, prusko-dánská válka 1848-50, Sasko-Lauembursko, Schauenburgové, Šlesvicko, Šlesvicko-Holštýnsko.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: