Anton Grigorjevič Rubinštejn



*28.11.1829 – †20.11.1894, ruský pianista, skladatel, dirigent a hudební pedagog. Dnes známý především jako druhý největší a nejslavnější klavírní virtuos devatenáctého století a velký rival Franze Liszta. Narozen ve Vichvatinci u Jas v chersonské gubernii, záhy se však se svými rodiči přestěhoval do Moskvy. První lekce klavíru dostal od své matky, později studoval u Alexandra Villoinga, žáka Johna Fielda. Veřejně vystoupil s velkým úspěchem nejprve v Moskvě roku 1838 a o dva roky později v Paříži. Coby zázračné dítě získal obdiv Chopina, Liszta i Mendelssohna. Posléze podnikl dlouhou sérii koncertů například v Anglii, Nizozemsku, Německu, Švédsku a také v Praze. Roku 1844 se odebral do Berlína, kde studoval kompozici u profesora Dehna. Poté působil ve Vídni jako učitel hudby. V roce 1848 se vrátil do Ruska a usadil se v Petrohradu. Zabýval se zde především kompozicí a roku 1854 podnikl nové turné po západní Evropě. V roce 1862 založil historicky první ruskou konzervatoř v Petrohradě a byl jmenován jejím ředitelem. Tohoto místa se vzdal roku 1867 a začal podnikat nová triumfální vystoupení, především v USA (1872-73), Itálii (1873) a Španělsku (1881). Dosáhl nesmírného věhlasu. V letech 1885-86 pořádal historické klavírní koncerty v hlavních městech Evropy. Roku 1889 byl povýšen do šlechtického stavu. Mezi nejznámnější osobnosti, které během své pedagogické kariéry učil, patří Čajkovskij, a Jozef Hofmann. Rubinštejn jakožto klavírní virtuos byl často přirovnáván k Lisztovi. Obecenstvo jej nezřídka vnímalo jako maniakálního pianisty nemilosrdně útočícího na bezbranný klavír. Díky fenomenální technice, emoční síle své hry a vynikajícím teoretickým znalostem dovedl perfektně interpretovat rozmanitá díla z nejrůznějších období. Byl však také plodným skladatelem v mnoha oborech, který projevoval obzvláště zpočátku neobyčejnou vynalézavost a silný temperament. Zkomponoval řadu oper ruských (například Dimitrij Donskoj, Démon, Kupec Kalašnikov) a také německých (Děti pustin, Nero, Mezi lupiči a jiné). Dále napsal šest symfonií (druhá Oceánová), fantasii pro orchestr zvanou Eroica, tři koncertní předehry, koncerty (5 klavírních, houslový, cellový), skladby komorní i klavírní, písně, oratoria a jiné. Všechna díla vycházejí spíše z německých kořenů a svědčí o geniálnosti svého tvůrce, je jim ale mnohdy vytýkána povrchnost a emoční chlad. Ovlivnil Čajkovského, ale byl i jím zpětně ovlivněn, stejně jako národně zaměřenými skladateli, tedy Mocnou hrstkou. Většina Rubinštejnových děl však dnes již upadla v zapomnění.

Datum vytvoření: 3. 8. 2001
Datum aktualizace: 2. 12. 2004
Autor: -KJ-

Odkazující hesla: Jozef Kazimierz Hofmann, Pjotr Iljič Čajkovskij, ruská hudba, vědomí, Vladimir Horowitz.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: