Pjotr Iljič Čajkovskij



Skladatelé
*7.5.1840 – †6.11.1893, ruský skladatel, hudební kritik, teoretik a dirigent, jedna z největších osobností světové hudby. Narodil se ve Votkinsku v gubernii Vjatka na Urale jako syn hornického inspektora. Navštěvoval právnické učiliště v Sankt-Peterburgu a posléze sloužil na ministerstvu spravedlnosti. Od raného mládí však projevoval náklonnost k hudbě. K prvním skladatelským pokusům jej přimělo psychické trauma způsobené smrtí matky v roce 1854. Roku 1862 opustil službu, vstoupil na petrohradskou konzervatoř a stal se žákem slavného Antona Rubinštejna, který měl velký vliv na rozvoj jeho talentu. V roce 1865 byl Čajkovskij přijat na místo profesora dějin hudby na nově otevřené konzervatoři v Moskvě. Působil zde do roku 1879, kdy se finančně podporován mecenáškou N. F. von Meckovou rozhodl zaměřit pouze na skladatelskou a dirigentskou činnost. Svou tvorbou předčil všechny své ruské současníky. Navázal sice na úsilí Glinky a členů Mocné hrstky, ale narozdíl od nich hudbu dokonale ovládl a vytvořil skladby, které obstojí v repertoáru vedle jakékoliv konkurence. V kompozičním díle dosáhl osobité syntézy spojováním prvků ruské lidové písně s podněty klasické a romantické evropské hudby. Pro jeho sloh je příznačná lyrická subjektivní poloha, podmanivá emocionalita, inspirace národními tradicemi, stejně tak ale i vliv západoevropské hudební kultury, především Mozarta, Verdiho, Bizeta či Gounoda. Čajkovského tvorba zasáhla do mnoha oborů. Napsal deset oper, z nichž jsou nejvýznamnější Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa, Panna Orleánská, Čarodějka a Jolanta. Dále je autorem šesti symfonií (6. h moll Patetická), koncertních předeher (Slavnostní předehra 1812, Hamlet), symfonických fantasií (Bouře, Romeo a Julie, Francesca da Rimini), třech klavírních koncertů (nejznámější 1. b moll) a houslového koncertu D dur. Mimoto komponoval balety (Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček), svity, skladby komorní (smyčcový kvartet D dur), klavírní (cykly Dětské album, Roční doby) a vokální. Čajkovského tvorba měla velký vliv na vývoj evropské hudby a mnohá díla neztratila dodnes svoji oblibu.

Datum vytvoření: 10. 3. 2001
Datum aktualizace: 7. 5. 2010
Autor: -KJ-

Odkazující hesla: Alba Sehnalová, Alexandr Konstantinovič Glazunov, Alexandr Šamiljevič Melik-Pašajev, Alexej Petrovič Ivanov, Anastas Dacev Petrov, Andrée Howard, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Arthur Nikisch, Asaf Michajlovič Messerer, Bernard Haitink, Boris Vladimirovič Asafjev, Bronislav Chorovič, Bronistav Huberman, český balet, Douglas Slocombe, Eva Zikmundová, František Šubert, Gabriela Beňačková-Čápová, Gustáv Papp, Helena Štěpánková, hudba, Ivan Semjonovič Kozlovskij, Ivo Váňa Psota, Ivo Žídek, Jakov Vladimirovič Flier, Jan Heřman, Jan Malík, Jana Gogová, Jaroslav Kocian, Jevgenij Alexandrovič Mravinskij, Jiři Bajer, Jiří Blažek, Jiří Němeček, Johann Wolfgang von Goethe, Josef Adolf Šálek, Karel Kalaš, Ken Russel, Klin, Konstantin Nikolajevič Igumnov, Lev Ivanovič Ivanov, Lev Nikolajevič Oborin, Libor Vaculík, Libuše Domanínská, Maja Michajlovna Plisecká, Marie Budíková, Marius Ivanovič Petipa, Miloslava Fidlerová, Mocná hrstka, Olga Skálová, Olga Vasiljevna Lepešinská, Oskar Linhart, Otakar Mařák, Peter Dubravík, píseň, Robert Helpmann, Rostislav Vladimirovič Zacharov, Rudolf Jedlička, Rudolf Macharovský, Rudolf Vašata, ruská hudba, Ružena Štúrová, Růžena Vykoukalová, Sergej Vasiljevič Rachmaninov, Shura Cherkassky, Stanislav Remar, Štěpánka Štěpánová, Svjatoslav Teofilovič Richter, symfonická báseň, Umělecká beseda, Václav Talich, Václav Zítek, Valentina Kameníková, Vasilij Sergejevič Kalinnikov, Věra Ždichyncová, Vilém Zítek, Vladimír Alexejevič Preobraženskij, Vladimír Andrejevič Atlantov, Vladimir Davidovič Aškenazy, Vladimir Horowitz, Vlastimil Harapes, Vojtěch Kocián, Votkinsk, Xenija Georgijevna Děržinská, znamennyj raspev, Žofia Tóthová.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: