atom



Fyzika, nejmenší část chemického prvku schopná vstoupit do chemické reakce. Rozměr atomu je řádově 10–10 m. Atom je složen z jádra, které má rozměr 10–14 m, kolem něhož je elektronový obal. Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony (nukleony), jež jsou navzájem drženy jadernými silami. Počet protonů Z určuje náboj jádra a pořadové číslo prvku v Mendělejevově tabulce. Různý počet neutronů N v daném jádře vytváří atomy s různou hmotností, izotopy. Celkový počet nukleonů A = Z + N je nukleonové neboli hmotnostní číslo. Jádra se stejným A nazýváme izobary (řecky stejně těžký). Chemických procesů se účastní pouze elektronový obal. V atomovém jádře je vázána obrovská energie, kterou lze uvolnit buď sloučením lehkých jader, anebo štěpením těžkých jader. Viz také jaderná energie; štěpení; termonukleární reakce.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 31. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: afinita elektronová, aktivační energie, atomový poloměr, auxochrom, bimolekulární reakce, cyklické sloučeniny, elektronový obal, excitace, Heitlerovo-Londonovo řešení molekuly vodíku, interakce záření s hmotou, ion, ionizační potenciál, jádro atomu, konstituce, koordinační vazba, krystal, krystalizace kovů, krystalová mřížka, krystalová struktura, mnohaelektronový atom, modely atomu, mol, molekula, mutasy, oxidační číslo, selenidy, sendvičová sloučenina, série, sloučenina, struktura krystalů, tepelné kmity krystalu.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: