renesance



Novověk
[Francouzština renaissance = obrození, obroda, nový rozkvět], renezance – jedna z nejvýznamnějších epoch ve společenském a duchovním vývoji evropských zemí, spjatá s ekonomickým, politickým a kulturním vzestupem měšťanstva ve 14.-16. století. Termín renesance (italsky rinascimento) se objevil poprvé roku 1550 v životopisném díle G. Vassariho, rozšířil se v průběhu 18. století a dále vlivem Micheletových Dějin Francie a Burckhardtovy Kultury renesanční doby v Itálii. Pro renesanci je charakteristický rozvoj řemeslnické výroby, vznik prvních manufaktur, rozšiřování mezinárodního obchodu a velké námořní objevy. Důležitý byl rovněž vynález knihtisku. Předpokladem renesanční kultury, spojené zvláště s vrstvou měšťanů, byla kultura středověkých měst. Jako epocha mezi středověkem a novověkem je renesance charakteristická především převratnými změnami v duchovní kultuře, ve způsobu života, v životním pocitu a atmosféře doby. Vědomě se obrací k antickému kulturnímu dědictví (to je typické rovněž pro dřívější období rozkvětu umění a vědy – karolínská renesance, otonská renesance). Renesanční kultura měla v podstatě světský ráz, světonázorově se obracela k člověku jako jedinci. Jejím ideovým východiskem byl humanismus – nový světový názor byl tedy výrazně antropocentrický. Začala se rozvíjet humanistická etika, hlásající oprávněnost přirozených potřeb a sklonů a vytyčující ideál harmonické, svobodné, všestranné, univerzální tvůrčí osobnosti. Velkou posilou humanistů se stala antická kultura se svou pozemskostí a se svým zájmem o vše přirozené a lidské. Člověk začal vidět jinak sebe i svět přírody, vytvářel si nová kritéria hodnot, jiný vkus, jiné vztahy k minulosti i budoucnosti. Toto období je charakteristické rovněž příklonem k přírodě (naturalismus) a důrazem na poznávání skutečnosti pomocí smyslů (senzualismus). V renesanci vznikla světská věda, literatura a umění. Rozvíjela se nová estetika, objevuje se kult umělce. Nositeli hnutí byli lidé různého původu a profese, zejména však měšťanská inteligence, básníci, jazykovědci, filozofové, umělci, reprezentanti oborů zaměřených k člověku. Označovali se jako humanisté a nový životní a světový názor nazývali humanismem v protikladu ke scholastice a teologii. Ve srovnání s gotikou, barokem a osvícenstvím se renesance vyznačuje bohatou vnitřní členitostí, vystupuje jako široce rozvětvený světonázorový a umělecký proud, skládající se z mnoha pramenů.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 23. 1. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: accademia, Alfred Einstein, amoralismus, antické výtvarné umění, antika, bulharské výtvarné umění, české výtvarné umění, cinquecento, ctnost, figura serpentinata, Francesco Terzio, Francisco Sá de Miranda, francouzské výtvarné umění, Frederik II., Girolamo Savonarola, gotika, Hermes, hlediště, humanismus, humanismus, Inigo Jones, jednota a boj protikladů, kamenné stavby, kartuš, klasicismus, klášter, Lemberk, Lorenzo I. de Medici, manýrismus, Martin Luther, materialismus, millefiori, neorealismus, Nová věčnost, novorenesance, osvícenství, Petrus Paulus Rubens, posvátná geometrie, Puclice, Raffael Santi , rustika, sgrafito, Slavonice, směr umělecký, symbol, Thomas Nashe, Tilman Riemenschneider, tragikomedie, umění, věž bateriová, William Shakespeare, zátiší, zprostředkování.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: