třicetiletá válka



Mocensko-náboženský konflikt zasahující v letech 1618-1648 střední Evropu s rozsáhlými přilehlými oblastmi. Souběžně s třicetiletou válkou probíhala válka mezi Švédskem a Polskem (v letech 1620-1629), Polskem a Ruskem (v letech 1632-1634), Francií a Španělskem (v letech 1635-1659), Dánskem a Švédskem (v letech 1643-1645) a vypukla občanská válka v Anglii (1642-1648). Zpočátku (do přelomu 20. a 30. let) třicetiletá válka řešila rozpory mezi zeměmi katolického a protestantského tábora, které se odrazily i v zápase rakouských Habsburků proti opozici českých, rakouských a uherských protestantských stavů. Podnětem k jeho vyhrocení se stala 2. pražská defenestrace 23.5.1618, kterou začalo první období konfliktu (česká válka 1618-1620). Do čela boje proti habsburskému absolutismu se postavily stavy Čech (hlavně protestanská šlechta). Válka byla vedena v jižních oblastech Čech a Moravy (v roce 1618 Lomnice, 1619 Záblatí a Dolní Věstonice) a na habsburské vpády odpověděla česká stavovská vojska opakovaným ohrožením Vídně. Česko-rakouskouherská stavovská konfederace (uzavřená v červenci 1619) dostala finanční podporu z Nizozemí i vojenskou pomoc ptotihabsburských uchazečů o český a uherský trůn (savojského vévody Karla Emanuela I. Velikého, kurfiřta Fridricha V. Falckého a sedmihradského knížete G. Bethlena), ale zklamala se v nadějích na přispění anglického krále Jakuba I. a na pomoc německé Protestantské unie. Rakouští Habsburkové naproti tomu získali účinnou podporu španělských Habsburků, dále papeže, polských Vasovců a zvláště předáka německé Katolické ligy, bavorského vévody Maxmiliána I. Jejich situaci usnadňoval i dlouholetý mír s Turky (1606-1658) a neutralita Francie. České stavy povolaly na trůn Fridricha V. Falckého, ale nedokázaly se vojensky udržet proti organizovanému nástupu katolického bloku. V roce 1620 v bitvě na Bílé hoře bylo české stavovské vojsko poraženo a Fridrich V. Falcký opustil zemi. Předáci odbojných stavů byli popraveni, asi 150 tisíc šlechticů a měšťanů se vystěhovalo v důsledku násilné rekatolizace a konfiskace majetku. Po ovládnutí Čech zaměřila císařská armáda své úsilí na potlačení valašských povstalců na severovýchodní Moravě a na porážku vojsk knížete Jana Jiřího Krnovského. Boje s Gáborem Bethlenem v Uhrách byly ukončeny roku 1622 mikulovským mírem. O rok později Bethlen obnovil vojenské akce proti císařským, a přestože v roce 1624 opět přistoupil na mírové podmínky sjednané v Mikulově, zabránil vídeňskému dvoru angažovat se výrazněji při dobývání Rýnské Falce (falcká válka 1620-1624). Tam po začátečním úspěchu falckých vojsk utrpěli protestantští vojevůdci P. E. Mansfeld, bádenský markrabě Jiří Fridrich a Kristián z Halberstadtu řadu porážek (roku 1622 Wimpffen, Höchst a Fleurus, roku 1623 Stadtlohn) od ligistických a španěleských vojsk (J. T. Tilly, A. Spinola), jež opanovala celé Porýní. Fridrich V. Falcký se uchýlil do Nizozemska a v zemi nastolen rekatolizační režim.

Datum vytvoření: 20. 3. 2001
Datum aktualizace: 17. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albrecht z Valdštejna, Aldringenové, Aleksander Leon Kostka-Napierski, Ambrogio Spinola, Andreas Gryphius, Antonín Gindely, Armand-Jean du Plessis de Richelieu, Augšpurk, augšpurský náboženský mír, Augustin Heřman, Baltasar Marradas, bambitka, Barberini, Bavorsko, Berchtoldové, Beřkovští ze Šebířova, Bernhard Výmarský, bitva na Bílé hoře, bitva u Alerheimu, bitva u Dessavského mostu, bitva u Fürthu, bitva u Lützenu, bratři Růžového kříže, Breitenfeld, Brno, Carl Gustaf Wrangel, Česká Třebová, české stavovské povstání, Clary-Aldringenové, Dánsko, dlouhá mince, Drážďany, Ferdinand II. z rodu Habsburků, Ferdinand III. Z rodu Habsburků, François de Bourbon-Vendôme Beaufort, François-Joseph le Clerc du Tremblay, Franky, Franz Mercy, Freiberg, frýdlantské knížectví, Gaspar de Guzmán, Georg von Derfflinger, germanizace, Gordon, Hamilton, Hannover, Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, Höchst, Hynek Bočan, Inigo Velez de Oñate, Jaroměř, Jindřich Šlik, Jiří Dvorský, Johan Banér, Johan Kristofer Königsmarck, Johann Phillipp Schönborn, Johann Tserclaes Tilly, kamenný most, Karel Ludvík, Karel Zeman, Katolická liga, Klatovy, Kolín nad Rýnem, Kost, Krakovec, Kristián IV., Kristián z Halberstadtu, Kroměříž, Kunětická hora, kurfiřti, Lennart Torstensson, leutnant, Lipník nad Bečvou, Lipsko, lisovčíci, Ludvík XIII., Ludvík XIV. z rodu Bourbonů, Luis Rattuit Souches, Lützen, Magdeburg, Maximilian von Trauttmannsdorff, Mělník, móda, německé výtvarné umění, Norimberk, Nymburk, Ottavio Piccolomini, Peter Ernest Mansfeld, pietismus, Pirna, Pomořany, Porýní, Praha, Pražský hrad, Přerov, Radovan Šimáček, redukce, reformace, René Descartes, římskoněmecká říše, Robert Devereux Essex, Rostock, Rudolf II., Ruprecht Falcký, Sasko, Slezsko, Soběslav, španělsko-nizozemské války 16. a 17. století, Španovští z Lisova, Stadtlohn, středověk, Švédsko, tercie, Uherský Brod, uniforma, Ústup, Václav František Kocmánek, válka o mantovské dědictví, vestfálský mír, Viktor Amadeo I., Vladimír Müller, výpalné, Wiesloch, Wittstock, Wroclaw, Wulfila, Württembersko, z Vrbna, Žampacbové z Potštejna.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: