frýdlantské knížectví

Dočasně existující panství vytvořené za třicetileté války velitelem císařských armád Albrechtem z Valdštejna. Základem knížectví se stalo panství Kumburk-Oulibice s městem Jičínem a Frýdlantsko s Libercem. Nejvýznamněji ke vzniku tohoto celku přispěla rodina Smiřických, s níž byl Valdštejn vzdáleně příbuzný. Roku 1621 se mu podařilo stát se poručníkem nemocného Jana Jindřicha, jediného mužského dědice majetku Smiřických (nejbohatšího českého šlechtického rodu této doby). Díky tomu získal polovinu dědictví rodu. Další panství Valdštejn skoupil na základě svého podílu na machinacích mincovního konsorcia s dlouhou mincí. Po povýšení Valdštejna na říšského knížete v roce 1623 se i jeho panství stalo knížectvím. Roku 1627 získal Valdštejn panství zaháňské a povýšil svá území na frýdlantské vévodství, v roce 1628 připojil Meklenbursko a roku 1631 knížectví Hlohovské. Administrativním centrem panství se stal Jičín, který nechal Valdštejn pro tento účel z poloviny přestavět. V letech 1626–1634 zde fungovala Valdštejnova mincovna, byl vybudován chrám sv. Jakuba, jezuitská kolej, kartuziánský klášter, letohrádek s oborou a další stavby. Na celém panství se začaly hledat kovy, otevírat doly a zřizovat manufaktury, Valdštejn zde měl kompletní zázemí pro svou armádu. Po jeho zavraždění roku 1634 se doména rozpadla, většinu území získal Valdštejnův odpůrce Jan Matyáš hrabě Gallas.