Francie

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Oficiální název státu: Francouzská republika (République Française).
Rozloha: 543965 km2.
Počet obyvatel: 58841 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 108 obyv./km2.
Státní zřízení: republika.
Hist. kořeny: rozdělení Francké říše – (vznik Západofrancké říše s jádrem v dnešní Francii) r. 843.
Členství v někt. mezin. organizacích: OSN, EU, NATO, G-7, OECD.
Správní členění: 22 regionů s 96 departementy; zámořské depart.: Guadeloupe, Martinik, Fr. Guyana, Réunion, zámořská terit.: N. Kaledonie, Fr. Polynésie, Wallis a Futuna,.
územní společenství: St.-Pierre a Miquelon, Mayotte.
Hlavní město: Paris 2152 tis. obyvatel (s předm. 9319 tis. obyvatel).
Jiná města (tis. obyvatel): Marseille 801, Lyon 415, Toulouse 359, Nice 342, Strasbourg.
Nejvyšší hora: Mont Blanc 4807 m.
Významné řeky (jezero): Loire 1025 km, Rhône 812 km, Seine 776 km; Ženevské jezero 582 km2.
Hlavni etnické skupiny: Francouzi 94%,.
Arabové 3%, Němci (Alsasané) 2,3%, Portugalci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,5% (1991-96).
Úřední jazyk: francouzština.
Gramotnost: 99%.
Náboženství: římští katolíci 76%, vstat. křesťané 4%, muslimové 4,8%.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 frank (FRF) = 100 centimů).
Hospodářství; vysoce vyspělý průmysl, intenzívní zemědělství, obchod, finance.
HNP na 1 obyvatele: 26270 USD.

Území dnešní Francie bylo osídleno už v pravěku, kromaňonští lidé zde vytvořili známé jeskynní malby (např. v Lascaux). Kolem roku 1000 př.n.l. přišel do země keltský kmen Galů (od nich název oblasti Galie), později se na jihu Francie usídlili řečtí kolonisté a založili zde město Massaliá (Marseille). V 1. století byla Galie dobyta Římany. Po pádu římské říše bylo území Francie prostorem střetů kmenů z celé Evropy. Nejmocnějším státním útvarem se stala franská říše, která za vlády Karla Velikého zahrnovala velkou část západní Evropy. V 10. století dynastii Karlovců vystřídali Kapetovci, ve 14. století rod Valois. Ve 14.-15. století proběhla stoletá válka s Anglií, po které Anglie ztratila téměř všechna francouzská území získaná výboji a sňatky. Během 15. století se Francie stala jednotným státem se silnou centrální vládou, v 17. století za Ludvíka XIV. hlavní evropskou velmocí. Velká francouzská revoluce zahájená roku 1789 znamenala přechod od absolutismu k občanství a přinesla pád monarchie, vyhlášenou republiku nahradilo roku 1804 císařství v čele s Napoleonem I. Jeho porážka koalicí velmocí přinesla v roce 1815 restauraci bourbonské monarchie. Roku 1830 vedl pokus Karla X. o obnovení absolutismu k další revoluci, za celoevropské revoluce v roce 1848 byla podruhé vyhlášena republika. Roku 1852 Napoleon III. vytvořil druhé císařství, z něhož se po porážce v prusko-francouzské válce v roce 1870 opět stala republika. Za první světové války nesla Francie hlavní tíhu bojů na západní frontě, během druhé světové války byla roku 1940 poražena Německem. K osvobození došlo v roce 1944 po vylodění Spojenců v Normandii. Národněosvobozenecké hnutí v koloniích po válce způsobilo Francii potíže, prezident Charles de Gaulle většině z nich poskytl nezávislost a pomohl zemi znovu zaujmout významné postavení v Evropě. V roce 1957 se země stala zakládajícím členem EHS.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Agen, Aix-en-Provence, Ali paša Tepelenský, Allier, Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Alpes-Maritimes, Alsace, Amiens, amienský mír, Andorra la Vella, Angers, anglo-nizozemské války, Angoulême, Antibes, Aquitaine, Aragonie, Ardèche, Ardennes, Ardeny, Ariège, Armagnac, armorický masív, Artois, Artur Rubinstein, Arturo Benedetti Michelangeli, Aube, Aube, Aude, Aude, Aurignac, Aurillac, Auvergne, Aveyron, bailli, Baliol, Banque de France, Bar-le-Duc, barbarské říše, Bas-Rhin, Basse-Normandie, Bayonne, Béarn, Belfort, Béthune, Béziers, Biskajský záliv, Bordeaux, Bouillon, Boulogne-sur-Mer, Bourgogne, Brest, Bretagne, Brétigny, Burgundské království, Burgundsko, Byron Janis, Caen, Cahors, Calvados, Cambrai, Canal du Centre, Cantal, Cantal, Carnac, Causses, Centre, Cevenny, Chalon-sur-Saône, Chamonix-Mont Blanc, Champagne, Champagne-Ardenne, Chancelade, Charente, Charente, Charente-Maritime, Charles de Gaulle, Charleville-Mézières, Charollais, Chartres, Châteauroux, Cher, Cher, Cherbourg, Cognac, Colombey-les Deux-Églises, Compiègne, contredanse, Corréze, Corse, Corse-du-Sud, Côte-d´Or, Côtes-d´Armor, Coutras, Crécy-en-Ponthieu, Crépy-en-Laoonois, Créteil, Creuse, Dauphiné, Deux-Sèvres, devoluční válka 1667-68, Dieppe, Dijon, Dinu Lipatti, dobytí Bastily, Dordogne, Dordogne, Doubs, Doubs, dressoir, Drôme, Dzaoudzi, entente cordiale, Épernay, Épinal, Essonne, Eure, Eure-et-Loir, Finistère, Foix, Forbach, Fort-de-France, Franche-Comté, Francouzi, Francouzská Polynésie, Francouzské středohoří, franská říše, František Anýž, František II., František Peřina, Galie, Gard, Garonna, Génissiat, Gerona, Gers, Gironde, glucinium, gravettien, Guéret, Guisové, Haut-Rhin, Haute-Corse, Haute-Garonne, Haute-Loire, Haute-Marne, Haute-Normandie, Haute-Saône, Haute-Savoie, Haute-Vienne, Hautes-Alpes, Hautes-Pyrénées, Hérault, Île-de-France, Ille-et-Vilaine, Indre, Indre, Indre-et-Loire, Irún, italské výtvarné umění, italsko-rakouská válka 1859, italský balet, Ivry-sur-Seine, Jacques René Chirac, Jan Kratochvíl, Ján Paulíny-Tóth, Jan van Goyen, Jindřich III., Jiří Kars, Josef Valčík, Jura, Jura, Juraj Sedlák, kastilské království, katalánský jazyk, komuna, konzumní víno, Kottické Alpy, La Manche, La Roche-sur-Yon, La Rochelle, landes, Landes, Landes, Languedoc, Languedoc-Roussillon, Laval, Le Havre, Le Mans, Le-Puy-en-Velay, Leandro Fernández de Moratín, Lille, Limousin, Loir-et-Cher, Loire, Loire-Atlantique, Loiret, Lons-le-Saunier, Lorient, Lorraine, Lot, Lot, Lot-et-Garonne, Lotrinská stupňovina, Lotrinsko, Lourdes, Lozère, Lozère, Ludvík Filip Orleánský, Lunéville, Mâcon, magdalénien, Maine, Maine-et-Loire, Manche, Marche, Marne, Marnsko-rýnský průplav, marocké krize, Martinik, Maubeuge, Maurice Béjart, Maurice Ravel, Max Ernst, Mayenne, Mayotte, Melun, Metz, Meudon, Meurthe-et-Moselle, Meurthe-et-Moselle, Meuse, Midi-Pyrénées, Montagne Noire, Montluçon, Montpellier, Morbihan, Moselle, moskevská konference, Mulhouse, Nantes, Navarra, Nice, Nièvre, Nimes, Niort, Nizozemí, Nord, Oradour-sur-Glane, Orange, Orléans, Orne, pair, Paříž, Pařížská mírová konference , Paul Louis Marie, Pays de la Loire, Pelvoux, Perpignan, Philips, Picardie, Pierre-Saint-Martin, Poitiers, Poitou-Charentes, porta, pravěké umění, předrománské výtvarné umění, producent, Provence, Puy-de-Dôme, Pyrénées-Atlantiques, Pyrénées-Orientales, Pyreneje, pyrenejský mír, Quimper, Reims, Rennes, Rhône, Rhône, Rhône-Alpes, Riciotto Cauudo, Rodez, románské výtvarné umění, Rothschildova finanční skupina, Roubaix, Roussillon, rusko-britské smlouvy, Rusové, Saar, Saint Pierre a Miquelon, Saint-Brieuc, Saint-Lô, Saint-Malo, Saint-Tropez, Saintonge, Samuel Bing, Saône-et-Loire, Sarthe, Sarthe, Sedan, Seine-et-Marne, Seine-Maritime, Seine-Saint-Denis, severoamerické výtvarné umění, Slodtzové, Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, Solutré, Somme, Štrasburk, Suger, Sûreté nationale, Švýcarský Jura, Tarbes, Tarn, Tarn-et-Garonne, tchienťinské smlouvy, Territoire de Belfort, textilní umění, Tours, Trizonie, Tulle, Umělecká beseda, Valenciennes, Valoni, Vannes, Var, Vendée, venuše, Vesoul, Vézelay, Vichy, Vienne, Vienne, Viktor Brauner, Villafranca, Ville de Paris, Vincennes, Vladimir Horowitz, vogezit, Vogézy, Volkové-Tektoságové, Vosges, Wallis a Fatuna, Wat Tyler, Władysław Czartoryski, Yonne, Yonne, Yvelines, země.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: