Navarra



historické území v severním Španělsku a jižní Francii osídlené Basky. Od 1. století př. n.l. ovládáno Římany, od 5. století pod formální svrchovaností království Vizigótů. Po zničení vizigótského království roku 711 byla krátce obsazena Araby. Od 9. století nezávislé knížectví, od roku 905 království s centrem v Pamploně. Za panování Sancha III. se Navarra stala nejmocnějším křesťanským státem na Pyrenejském poloostrově. Sanchovi synové přenesli královský titul na Aragonii a Kastilii, které postupně převzaly vedoucí úlohu v reconquistě. V letech 1076-1134 Navarra v unii s Aragonií, roku 1200 ztratila ve prospěch Kastilie álavské hrabství. Od roku 1234 zde vládly francouzské rody, v roce 1234 ji zdědili Thibaudovci a roku 1284 ji sňatkem s Janou I. (1273-1303) zdědil francouzský král Filip IV. Sličný. V roce 1328 zde vládla vedlejší linie Kapetovců hrabata ďEvreux. Jednota země byla narušena vnitropolitickými boji mezi stranami agramontských a beaumontských. V roce 1484 zdědil Navarru rod ďAlbret. Roku 1512 ovládl jižní část Navarry Ferdinand II. Katolický (dnešní Navarra ve Španělsku, samostatné postavení do roku 1841, od roku 1978 částečná autonomie). Severní část Navarry (hlavní město Pau) zdědili Bourboni, s nástupem Jindřicha IV. Navarrského na francouzský trůn v unii s Francií. Spojení severní Navarry s Francií upevnil Ludvík XIV., autonomní postavení Navarry bylo roku 1789 zrušeno (parlament v Pau).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 29. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albret, Bermudo III. (Vermudo), córdobský chalífát, Jana III. d'Albret, Las Navas de Tolosa, Sancho III. Veliký.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: