Thibaudovci

[Tybodovci], příslušníci francouzského šlechtického rodu hrabat z Blois a z Champagne, prvním hrabětem toho jména byl Thibaud I. le Tricheur Podvodník (*kolem 908 – †kolem 978), hrabě z Blois, Chartres a Tours, na základě jeho sňatku s hraběnkou z Vermandois získal rod roku 1023 po dlouhých sporech Champagne. Od hraběte Oda (*995 – †1037) se Thibaudovci stali jedním z nejmocnějších feudalistických rodů západní Evropy. Na přelomu 11. a 12. století se spříznili s anglickou normanskou dynastií, jejich sídlo Chartres se stalo významným kulturním a filozofickým střediskem (chartreská škola). Thibaud III. (*kolem 1010 – †kolem 1089) dočasně spojil obě domény, Thibaud IV. Veliký (*1093 – †1152), hrabě z Blois a ze Champagne, neúspěšně bojoval v letech 1111–1112 proti francouzskému králi Ludvíku VI. byl ochráncem Bernarda z Clairvaux a P. Abélarda. Jeho dcera Alix de Champagne (†1206), od roku 1160 třetí manželka francouzského krále Ludvíka VII. (Aděle), byla matkou Filipa II. Augusta. Po jeho smrti zůstaly obě rodové domény Champagne a Blois-Chartres trvale odděleny. Thibaud V. Dobrý (†1191), hrabě z Blois, švagr a zeť francouzského krále Ludvíka VII., významná osobnost královského dvora, poslední senešal Francie. Thibaud IV. le Chansonnier (*1201 – †1253), hrabě ze Champagne, významný představitel dvorské milostné lyriky 13. století, po strýci Sanchovi VII. zdědil roku 1234 království navarrské, v témže roce však byl nucen postoupit podstatnou část svých rodových statků francouzské koruně. Thibaud V. de Champagne (*1235 – †1270), král navarrský, zahynul roku 1270 na 7. křížové výpravě, na níž doprovázel svého tchána francouzského krále Ludvíka IX., sňatkem s jeho vnučkou Janou (†1305), která roku 1274 zdědila Champagne a Navarru, připojil roku 1284 nastávající francouzský král Filip IV. Sličný dočasně obě území ke královské doméně, definitivně bylo hrabství Champagne připojeno k francouzské koruně roku 1361, hrabství Blois přešlo roku 1241 na rod Chatillon a v roce 1391 připadlo francouzské koruně.