senešal

[Francouzština], sénéchal – za vlády Kapetovců v 11.–12. století fakticky druhý muž francouzského království, dědic postavení majordomů. Původně pečoval o zásobování panovníkova dvora a tabule, záhy získal právo kontroly nad všemi královskými služebníky. Byl vrchním velitelem vojska a v nepřítomnosti panovníka předsedal královskému soudu. Od roku 1127 senešalství svěřováno výlučně příslušníkům vysoké šlechty, spřízněným s vládnoucí dynastií. Existence úřadu byla hrozbou koruně, od roku 1191 nebyl obsazován. Senešalové půšobili i na dvorech velkých vazalů, po připojení jejich lén ke královské doméně se staly tyto úřady integrální součástí správní organizace francouzského státu. Jejich nositelé, královští úředníci s teritoriálně vymezenou administrativou a soudní pravomocí, představovali od poloviny 13. století do francouzské revoluce konce 18. století jihofrancouzskou variantu instituce královských rychtářů (bailli).