člověk



Fyziologie

Organismus na nejvyšším stupni přirozeného vývoje živé hmoty na Zemi. Nejvýše organizovaná forma života, disponovaná schopností sebereflexe a určovaná psychosociálními faktory evoluce. Subjekt historicky utvářených společenských vztahů, nadaný rozumem, vědomím a článkovanou řečí. Plně socializovaná bytost, schopná vyrábět a užívat nástroje k přetváření svých životních podmínek. Tvůrce hodnot, dějin a kultury. Člověk jako nejvyšší a nejsložitější soustava v nám známé části vesmíru reprezentuje nejvyšší úroveň organizace vyvíjející se hmoty. Syntetizuje v sobě její různé stupně a krystalizuje vše, co bylo lidstvem vytvořeno. Stává se předmětem intenzívního výzkumu celého komplexu věd, zejména sociologie, psychologie, fyziologie, pedagogiky, lékařských věd, antropologie a dalších. Ucelenou koncepci, odpověď na otázku po jeho podstatě, původu, místě ve světě a poslání ve vesmíru vypracovává filozofie. Biologicky náleží člověk k samostatnému rodu Homo, druhu Homo sapiens s jediným žijícím poddruhem Homo sapiens sapiens z čeledi Hominidae . Vývoj člověka (antropogeneze) probíhající od konce třetihor prošel stadiem hominizace a sapientace. Vlivem biologických a civilizačních faktorů bude pokračovat i v budoucnu. Tělo člověka je tvořeno souborem orgánů a orgánových soustav, které zajišťují základní fyziologické funkce lidského organismu. Pasívním pohybovým (podpůrným) aparátem člověka je kostra, tvořená páteří s lebkou, kostrou hrudníku, lopatkového pletence a pánevního pletence a kostrou volných horních a dolních končetin. Spojení kostí je buď nepohyblivé (vazivem, chrupavkou, kostí), nebo pohyblivé (klouby). Hmotnost kostry dospělého člověka o hmotnosti 70 kg je 10 kg, to jest 14 %, počet kostí kolem 200 (varieta daná výskytem možných mutací, atavismů ap.), zubů má 32. Aktivní pohybový aparát tvoří příčně pruhované kosterní svalstvo, které je ovládáno nervovou soustavou. Stahem jednotlivých svalů vzniká koordinovaný (v případě funkčních poruch nekoordinovaný) pohyb těla či jeho částí. Kosterní svalstvo (kolem 600 svalů) představuje u dospělého člověka o hmotnosti 70 kg hmotnost 36 kg to je 40% hmotnosti těla. Kostra a svalstvo trupu ohraničují prostory a dutiny, ve kterých jsou uloženy vnitřní orgánové soustavy (oběhová, dýchací a trávicí, močopohlavní ústrojí) a regulační systémy (endokrinní, imunitní a nervový). Zrakové, sluchové, chuťové, čichové a taktilní (dotykové) počitky včetně počitků polohy těla, změn polohy těla a pohybového stavu organismu zprostředkují smyslové orgány. Důležité orgány jsou žlázy s vnitřní sekrecí, které v rámci tzv. endokrinního systému ovlivňují svými hormony životně důležité pochody a funkce (růst a činnost orgánů a tkání, metabolismus). Povrch těla kryje kůže, jejímiž produkty jsou vlasy, chlupy a nehty. Člověk má mnoho morfologických a funkčních znaků společných s nejvyššími primáty (lidoopy), které mimo jiné dokládají jeho živočišný původ. Mnoha evolučně progresívními znaky a malou specializací se od primátů liší. Na rozdíl od všech živočichů (včetně lidoopů) má člověk plně vzpřímenou postavu s dvojesovitě prohnutou páteří. Úplné vzpřímení těla vedlo i k předchozímu oploštění hrudníku (menší hloubka než šířka), zatímco u čtyřnohých savců zůstal hrudník oploštěn ze stran (důsledek typu lokomoce). Horní končetina člověka je všesměrně pohyblivá a dosáhne na kterékoliv místo těla. Ve srovnání s primáty prošlo značnou přestavbou i zápěstí a ruka: palec se prodloužil přesunem svalových úponů se stal schopný opozice a umožnil dokonalé uchopování, takže ruka se schopností používat nástroje stala produktem a orgánem práce. Dolní končetina člověka je typickým orgánem lokomoce a spolu s nepohyblivým kruhem pánevních kostí stabilizuje tzv. bipedální pohyb. Pánevní kosti tvoří s kostí křížovou kosterní pouzdro, v němž jsou uloženy pánevní orgány. Noha člověka je podélně a příčně klenutá a pružně tlumí nárazy při chůzi. Palec nohy člověka není schopen opozice.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 12. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: antropo-, antropogenie, antropologie, céva, čichové orgány, Diphyllobothrium, dýchací cesty, ekosystém, evoluce, Hominidae, hominizace, Homo, Homo erectus, Homo habilis, hrtan, jazyk, jazylka, labyrint, lidoopi, monogenismus, morfologie, nástroj, Neandertal, Neanthropinae, ochlupení, oko, organismus, pigmentace, řasy, sapientace, slinné žlázy, sluch, srdce, sval, termoreceptory, trávicí ústrojí, vajíčko, vajíčko, věda, vylučovací orgány, zootomie, zrak.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: