krevní oběh



Soustava cév, kterou krev obíhá v organismu. Proudění (cirkulaci) krve v těle zajišťuje u obratlovců jediné srdce. U některých bezobratlých je v jediném organismu vyvinuto několik srdcí. Ve vývojové řadě živočichů se krevní oběh poprvé objevuje u pásnic. U bezobratlých živočichů protéká krev hřbetní cévou směrem dopředu, břišní cévou směrem dozadu. U obratlovců je tomu naopak. Ryby mají jediný krevní oběh převážně se žilnou krví. Suchozemští obratlovci mají vedle velkého (tzv. tělního) vyvinut ještě malý (tzv. plicní) krevní oběh. Ptáci a savci mají oba krevní oběhy zcela oddělené. U obojživelníků a plazů jsou tyto oběhy spojeny. U savců a člověka je koloběh krve v soustavě tepen a žil udržovaný v pohybu činností srdce. Dělí se na malý a velký. Malý (plicní) krevní oběh vychází plicnicí z pravé komory srdeční, prochází plícemi a vrací se žilami plicními do levé předsíně. Velký (tělní) krevní oběh vychází srdečnicí (aortou) z levé komory srdeční, vede tepnami do vlásečnic celého těla a horní a dolní dutou žílou se vrací do pravé předsíně srdeční. Do velkého krevního oběhu je vsunutý oběh vrátnicový. Viz také srdce; vrátnice.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 4. 2016
Autor: -red-

Odkazující hesla: cévní soustava, člověk, Lazaaro Spallanzaai, Legionella, mezoderm, srdce, tepna, tlak krve, William Harvey, zárodečné listy, žíla.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: