Rusko

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 17075400 km2.
Počet obyvatel: 146861 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 8,6 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): federativní republika (1991).
Správní členění: 21 republik, 1 autonomní.
oblast, 6 krajů, 49 oblastí, 10 autonomních okruhů, 2 statutární města.
Hlavní město: Moskva 8570 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): St. Peterburg 4321, Niž. Novgorod 1425, Novosibirsk 1418, Jekaterinburg 1347, Samara, Omsk.
Nejvyšší hora: EI'brus 5642 m.
Významné řeky (jezera): Ob 5410 km, Amur 4416 km, Lena 4400 km, Volga 3531 km; Kaspické m. 371000 km2, Bajkal 31500 km2,.
Ladožskoe oz. 18390 km2.
Hlavní etnické skupin: Rusové 82%, Tataři 4%, Ukrajinci 3%, Čuvaši aj..
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,1% (1991-1996).
Úřední jazyk: ruština.
Gramotnost: 98%/kmoženství: pravoslavní, římští katolíci, protestanti, muslimové.
Měna: 1 ruský rubl (RUR) = 100 kopejek.
Hospodářství: vyspělý průmysl, zemědělství, těžba nerostů a jejich vývoz.
HNP na 1 obyvatele: 2410 USD.

Severní oblasti dnešního Ruska původně obývali Slované, na jihu žily různé kočovné kmeny. Sjednocením východoslovanských kmenů při řece Dněstru vznikl pod vlivem Vikingů v 2. polovině 9. století první státní útvar – Kyjevská Rus pod vládou dynastie Rurikovců. Po počáteční územní expanzi se země ve 12. století fakticky rozpadla na jednotlivá údělná knížectví. Ve 13. století většinu z nich dobyli Mongolové, kteří poté rozhodovali o nástupu knížat na trůn. Západní a severozápadní oblasti země se staly součástí Velkoknížectví litevského. Centrem znovusjednocování Ruska a snah o odstranění mongolské nadvlády se stala Moskva, oba procesy byly dovršeny v 15. století. Roku 1547 se Ivan IV. jako první ruský panovník prohlásil carem, zahájil územní expanzi a kolonizaci Sibiře. V roce 1613 nastoupila na trůn dynastie Romanovců. Snahy o zisk dalšího území i vlivu přivedly Rusko do permanentních konfliktů s Polskem, Švédskem a Tureckem. Roku 1667 byla k Rusku připojena levobřežní Ukrajina, vítězství v severní válce (1721) znamenalo zisk Estonska a Livonska. Nejvýznamnějším novověkým vládcem byl car Petr I., který se snažil zemi reformovat podle západních vzorů. Po trojím dělení Polska a porážkách Turků se Rusko opět rozšířilo. V období 1798-1814 se země účastnila napoleonských válek, Napoleonovo tažení do Ruska (1812) skončilo porážkou Francouzů. V 19. století říše získala Zakavkazsko, střední Asii a další území na Dálném východě. Roku 1861 bylo zrušeno nevolnictví. Po neúspěšné rusko-japonské válce (1904-1905) vypukla revoluce, která donutila cara zřídit parlament. Strádání obyvatelstva během první světové války vyústilo v roce 1917 v bolševickou revoluci, svržení cara a občanskou válkou. Roku 1922 byl vyhlášen Sovětský svaz. V roce 1941 na zemi zaútočilo Německo, SSSR poté přispěl velkou měrou k porážce zemí Osy. Během války získal území na úkor Polska, Finska a Pobaltí. Ze zemí, která osvobodila sovětská armáda, po válce vznikl východní blok podřízený SSSR. Roku 1955 tyto státy vytvořily protizápadní vojenskou alianci – Varšavskou smlouvu. Komunistický režim postupně přestával fungovat, ve 2. polovině 80. let rostla ve svazových zemích snaha získat samostatnost. V roce 1991 se SSSR rozpadl a vzniklo Společenství nezávislých států (SNS). V obnoveném Rusku se roku 1993 konaly první svobodné volby. V současnosti stojí v čele státu prezident Vladimir Vladimirovič Putin.



Datum vytvoření: 26. 5. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Adygejská autonomní oblast, Alexandr Isajevič Solženicyn, Alexandr Porfirjevič Borodin, Alois Lexa von Aehrental, Altaj, Altajský kraj, Anabar, Anadyr', Anjouovy ostrovy, Anomodontia, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Apetity, Archangel'sk, Archangelská oblast, Asbest, Astrachaň, Azovské moře, Balašov, Barnaul, Bartolomeo Carlo Rastrelli, Baškortostán, Baskunčak, Begičevovy ostrovy, Berëzniki, Bílé jezero, Boris Nikolajevič Jelcin, Bratská přehradní nádrž, Brjansk, Brjanská oblast, Bureja, burjatská ovce, Burjatsko, Buzuluk, Čany, Ceboksary, Čečenové, Čečna, Čeněk Chvojka, Čeremchovo, Čerepovec, Čerkessk, Chabarovsk, Chantové, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Chasan, Chasavjurt, Chimki, Chopër, Chövsgöl, Cimljanská přehradní nádrž, Čita, Čukčagirské jezero, Čukotské pohoří, Čuvašská republika, Děžňovův mys, diamant, Domodedovo, Don, Donbas, Dudinka, Elista, fa Eduard Friedmann, firma Alfred Pollak, Gruzíni, gruzínská hudba, Gukovo, Gus'-Chrustaľnyj, Igarka, Imandra, Ingušové, Inta, Irbit, Irkutská oblast, Iskitim, Ivanovo, Ivantejevka, Ižma, Ižorci, Jablonovyj chrebet, Jajla, Jakub, Jamalo-něnecký okruh, Jan Kratochvíl, Jasnaja Poljana, Jefremov, Jegorjevsk, Jejsk, Jekatěrinburg, Jelec, Jenisejské pohoří, Jessentuki, Jiřího země, Joškar-Ola, Jukagirové, Jurga, Kabarďané, Kabardsko-Balkarsko, Kalinin, Kalininská oblast, Kalmycko, Kaluga, Kalužská oblast, Kama, Kamčatka, Kamensk-Šachtinskij, Kamensk-Ural'skij, Kamyšin, Kandalakšský záliv, Kanin, Kansk, Kapustin Jar, Karačajevsko-Čerkesko, Karaginský ostrov, kašmírská otázka, Kavkazská rezervace, Kavkazské Minerální Vody, Kazaň, Kemerovo, Kijembajský kombinát na těžbu a zpracování azbestu, Kimry, Kislovodsk, Kizel, Klincy, Kljaz'ma, klubaši, Kolomna, Koma, Komi repulika, Komiové, Korkino, Kotuj, Krasnodar, Krasnodarský kraj, Krasnojarský kraj, Krasnokamensk, Krymské hory, Kuban', küčük-kajnardžský mír, kurská magnetická anomálie, Labinsk, Lena, Lipeck, Lystrosaurus, Machačkala, Magadan, Magnitogorsk, Magnitogorskij metalurgičeskij kombinat, Majkop, Marijská republika, Matvej Fjodorovič Kazakov, metro, Meždurečensk, Miass, Michail Ivanovič Glinka, Mičurinsk, Mineral'nyje Vody, Minusinsk, Mirnyj, Modest Petrovič Musorgskij, Mogilëv, Mončegorsk, Mordvini, Mordvinsko, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, Moskva, Moskva, Muzyka, Nabereanyje Čelny Brežněv, Nadym, Narjan-Mar, Neftekamsk, Nižnevartovsk, Nogajská step, Nová Sibiř, Novgorod, Novgorodská oblast, Novoaltajsk, Novočeboksarsk, Novokujbyševsk, Novomoskovsk, Novošachtinsk, Novosibirská oblast, Novosibirská přehradní nádrž, Novossibirsk, Novotroick, Obninsk, Obščij, Oktjabr'skij, Olëkma, Omsk, Oněžské jezero, Orechovo-Zujevo, Orél, Orelská oblast, Orsk, Osinniki, Ostrovy Kirova Sergeje, Palana, Pavlovo, Pavlovskij Posad, Pazyrik, Pečora, Pečorské moře, Penza, Petrodvorec, Petropavlovsk-Kamčatskij, Pjatigorsk, Polevskoj, Pskovská oblast, Puškin, Puškino, rakousko-rusko-turecká válka, Republika Karélie, Rjazan', Rjazaňská oblast, ropa, Roslavľ, Rossoš', Rostov, Rostov-na-Donu, Rubcovsk, rusko-polské války 1654-1667, rusko-švédské války, rusko-švédské války, ruský jazyk, Ruzajevka, Rybačij, Rybinsk, Ržev, Sacha, Šachty, Šadrinsk, Salavat, Samarská oblast, Samarská přehradní nádrž, Saranks, Ščëkino, Ščëlkovo, Šchara, Šeksna, Selkupové, Sergej Alexejevič Baruzdin, Serov, Serpuchov, Severní mořská cesta, Severní Osetie-Alanie, severní válka, Severosibiřská nížina, Severský Donec, Sibiř, Simon Vasiljevič Petljura, Solikamsk, Sosnovyj Bor, Sovetsk, Sovetskaja Gavan', Stavropoľ, Stavropolský kraj, Sterlitamak, Stupino, Suchona, Surgut, Suzdal, Sverdlovská oblast, Svobodnyj, Syktyvkar, Taganrog, Talaská kotlina, Tambov, Tambovská oblast, Taškent, tatar, Tavinská republika, tchienťinské smlouvy, Těrecká sovětská republika, Těrecko-kumský průplav, Theofanés Řek, Thomas de Thomon, Tichoreck, Tichvin, Timanské vrchy, Tjumeňská oblast, Toboľsk, Tófové, Tomsk, Tomská oblast, Transsibiřská magistrála, Troick, Tuapse, Tula, Tulská oblast, Tuvci, Uchta, údělní rolníci, Ufa, Ufa, Uljanovsk, Usol'je-Sibirskoje, Usť-Ilimsk, Usť-Ilimská přehradní nádrž, Usť-Ordynskij, Ust'-Ordynský burjatsky autonomní okruh, Ustinov, Ustjurt, Uzlovaja, Vach, Varangerfjord, věče, Velikije Luki, Verchnjaja Salda, Vičuga, Vitebsk, Vitebská oblast, Vitim, Vitimská plošina, Vladikavkaz, Vladimir, Vladimir Davidovič Aškenazy, Vladimir Horowitz, Vladimirská oblast, Volchov, Volgodonsk, Vologda, Vologdská oblast, Volžsk, Volžskij, Volžskij avtomobilnyj zavod, Vonkajšie Východné Karpaty, Vorkuta, Voronež, Voroněž, Voroněžská oblast, Voroněžská rezervace, Voskreseask, Votkinsk, Vože, Vuoksi, Vyborg, Vyčegda, Východní Rumelie, Zagorsk, zapadnici, Zeja, Zejská přehradní nádrž.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: