Kyjevská Rus



Raně feudální státní útvar v 9. až 12. století ve východní Evropě. Vznikla sjednocením východoslovanských kmenů (Poljanů, Radimičů, Krivičů). Jádrem Kyjevské Rusy bylo území při středním toku Dněpru. Zaujímala rozsáhlé oblasti od přístupů k Baltskému a Černému moři, od Karpat po údolí Oky a horní Volhy. Hlavním městem byl Kyjev. Kyjevská Rus byla jedním z největších státních útvarů v tehdejší Evropě. V 10.-11. století (za vlády Igora, Olgy, Svjatoslava I. Igoreviče, Vladimíra I. Svjatoslaviče a Jaroslava Moudrého) probíhalo formování feudálního výrobního způsobu, vysokého stupně rozvoje dosáhla řemeslná výroba, zemědělství, dobytkářství i obchodní styky s byzantskou říší, kavkazskými, středoevropskými i západoevropskými oblastmi. Kyjevská Rus vedla úspěšné boje s Chazary a Pečeněgy. V roce 988 nebo 989 bylo za vlády knížete Vladimíra I. Svjatoslaviče přijato křesťanství byzantského ritu a jako státní náboženství sehrálo významnou roli při upevňování feudálního řádu a vedlo i ke vzniku řady literárních, uměleckých a architektonických památek. Na území Kyjevské rusy se konstituovala raně ruská národnost jako základ pro formování ruské, ukrajinské a běloruské národnosti. Vláda synů a vnuků knížete Jaroslava Moudrého byla již charakterizována prvními příznaky rozpadu. Množila se lidová povstání (1068, 1113). Pokračující feudální rozdrobenost i stupňující se útoky Polovců vedly v roce 1132 k rozpadu Kyjevské Rusy na řadu samostatných knížectví (novgorodské, rostovsko-suzdalské, muromsko-rjazaňské, kyjevské, haličské).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 2. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Besarábie, Boris Alexandrovič Rybakov, bulharské říše, Bulharsko volžsko-kamské, Černigov, Chotin, estonské výtvarné umění, Kyjev, ljubečský sjezd 1097, Moldavsko, Novgorod, Republika Karélie, ruské výtvarné umění, Rusko, Rusové, Ukrajina, Ukrajinci, Vladimír I. Svjatoslavič, vladimirsko-suzdalské knížectví, vladimirsko-volyňské knížectví, Zakarpatská Ukrajina.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: