Tichý oceán

Mapa



Moře

Pacifik – největší oceán na Zemi, mezi Asií a Amerikou, Antarktidou a Austrálií. Objem vody 723,70 milionů km3, střední hloubka 3984 m, poledníková délka 15800 km, rovnobežníková 19500 km, plocha bez moří 165,25 milionů km2 (35 % povrchu Země, polovina plochy světového oceánu), v Mariánském příkopu byla naměřena největší hloubka světového oceánu 11034 m. Tichý oceán je spojen se Severním ledovým oceánem Beringovým průlivem a s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Indickým oceánem tvoří Malacký průliv, Sumatra, Jáva, Timor, Nová Guinea, Torresův a Bassův průliv. Většina okrajových a vnitřních moří je podél asijsko-australského pobřeží, největší Filipínské, Beringovo, Ochotské, Japonské, Východočínské, Žluté, Jihočínské, Celebeské, Molucké, Jávské, Bandské, Floreské, Arafurské, Korálové, Tasmanovo. U Antarktidy Bellingshausenovo, Amundsenovo, Rossovo. V podmořském reliéfu jsou rozsáhlé šelfové oblasti (okrajová moře) a několik hlubokomořských pánví (Severovýchodní, Centrální a Jižní tichomořská, Filipínská, Fidžijská, Peruánská), oddělených podmořskými hřbety. Ostrovů je asi 10000 (3,6 milionů km2). Větší ostrovy jsou při západním pobřeží: Aleuty, Kurily, Sachalin, Rjúkjú, Japonské ostrovy, Filipíny, Havajské ostrovy, Moluky, Sundské ostrovy, Severní a Jižní ostrov Nového Zélandu aj. Západně od Ecuadoru Galapágy. Souostroví Tichého oceánu se skupí do tří velkých oblastí Oceánie (Mikronésie, Melanésie, Polynésie a dále Nový Zéland). Dno kryje rudý hlubinný jíl, radiolariové a globigerinové bahno. Teplota povrchových vod je v důsledku velké rozlohy Tichého oceánu značně rozdílná, průměrná činí 19,4 °C. Hlubinné vody mají teplotu 1,7-2,5 °C. Maximální výška přílivu je 12,9 m v Penžinském zálivu Ochotského moře. Největší záliv je Kalifornský záliv, 177000 km2. Bohaté, druhově pestré rostlinstvo a zvířena. Atmosférická cirkulace nad Tichým oceánem ovlivňuje průběh povrchových vodních proudů. V severní části oceánu je systém teplých proudů (Kurošio, Severní pasátový, Severní tichooceánský a Aljašský) a studených proudů (Kalifornský, Kurilský), v jižní části je systém teplých proudů (Jižní pasátový, Východoaustralský) a studený proud Peruánský. Na sever od rovníku mezi oběma pasátovými proudy je rovníkový protiproud. V Tichém oceánu je rozšířený rybolov (téměř polovina světového úlovku, pobřeží Peru, Chile, Kalifornie, Japonska, Kurilských ostrovů) a lov velryb. V oblasti šelfu vzrůstá těžba ropy, rud titanu a olova, dále monazitových písků a kuchyňské soli. Lodní doprava, podmořské kabely. Po poledníku 180° (s menšími odchylkami) je Tichým oceánem vedena datová mezinárodní hranice. Tichý oceán se původně nazýval Jižní moře. Velká část Tichého oceánu je však liduprázdná (jihovýchodní část je největší souvislou vodní plochou bez ostrovů na Zemi). Název Tichý oceán pochází od F. de Magalhãese (1521), jehož při prvním obeplutí Země nezastihly v tomto oceánu žádné bouře. Tichý oceán přeplavil roku 1947 na domorodém voru legendární badatel T. Heyerdahl (aby dokázal, že Polynésii nemuseli osídlit pouze asijští osadníci, ale i peruánští Indiáni). Přelety Tichého oceánu: roku 1928, Charles Smith se třemi cestujícími, California – Brisbane, Australia; 12.1.1935, Lockheed Vega 5C, Amelia Earhart, Honolulu – Oakland; roku 1981, horkovzdušný balón, Double Eagle V.; 16.11.2004, rychlostní rekord pokusného letounu s atmosférickým motorem, X-43A (projekt Hyper-X), délka 3,6 m, NASA, M=10 (11 000 km/h), Edwards AFB, California, USA-Tichý oceán.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 25. 11. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: abysální plošina, Aleutská předhlubeň, Aleuty, Aljašský záliv, Americká Samoa, Amundsenovo moře, Antarktida, Antarktis, Baliské moře, Bandské moře, Bassův průliv, Bellingshausenovo moře, Beringovo moře, Beringův průliv, Boninské ostrovy, Boris Vladimirovič Davydov, Bounty, Callao, čavyča, Celebeské moře, Chiapas, Chiloé, Colorado, Cookovy ostrovy, čtyřžábří, Cušimský proud, Dálný východ, Darién, datová mez, El Oro, Esmeraldas, Esmeraldas, Fidžijské moře, Filipínská předhlubeň, Filipínské moře, Fitzroy, Floreské moře, Francouzská Polynésie, Galapágy, Gelidium, Georgij Lvovič Brusilov, gorbuša, Guam, Guayas, Guayas, Havajské ostrovy, Havajské ostrovy, Herrera, Hitači, Irazú, Izušičitó, Jalisco, Japonské moře, Japonské ostrovy, Jarvis, Jávské moře, Jihočínské moře, Jižní Amerika, Juan Fernández, Kalifornie, Kalifornský poloostrov, Kalifornský proud, Kalifornský záliv, Kamčatka, Kermadecká předhlubeň, keta, klipkovití, Komandorské ostrovy, Korálové moře, Kurilské průlivy, Kurilsko-kamčatská předhlubeň, Kurily, Kurošio, León, Lima, Lima, Long Beach, Los Angeles, Loyalty, Luzon, Marianský příkop, Mariany, Markézy, Michoacán, mihule, Molucké moře, Moluky, Mururoa, Nariño, Niue, Nová Guinea, Novohebridská předhlubeň, Nuku Hiva, Oahu, Oaxaca, oceán, Ocean, Ochotské moře, Oregon, Ósaka, Panama, Panamské průplavní pásmo, Plavecké ostrovy, Pobřežní pásmo, Polynésie, Ralik, Revillagigedo, Revillagigedo, Rjúkjú, Rossovo moře, San Joaquin, Santa Isabel, Scilly, SEATO, Seramské moře, Severní ledový oceán, Severní ostrov, Sibiř, Sinaloa, Skalnaté hory, Sonsonate, španělsko-americká válka, Společenské ostrovy, Stewartův ostrov, Sundské ostrovy, Sven Nykvist, světový oceán, Tarawa, Teraina, Tone, Tříkrálové ostrovy, Truk, Tuamotu, Tubuai, Tumbes, Unimak, Upolu, Valparaíso, Vancouver, Vánoční ostrov, Vanua Levu, Velikonoční ostrov, Viti Levu, Vulkánové ostrovy, Wallis a Fatuna, Západní Samoa, Závětrné ostrovy, zéva, Žluté moře.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: