Severní ledový oceán



Moře
Oceán mezi severními břehy Eurasie a Severní Ameriky, nejmenší z oceánů, rozloha 13,1 miliónů km2, objem vody 17 miliónů km3, střední hloubka 1130 m, největší 5449 m. Na území Severního ledového oceánu se rozkládá polární oblast Arktida. Okrajová moře jsou: Grónské, Norské, Barentsovo, Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beaufortovo, Lincolnovo a zálivy Baffinův a Hudsonův. Pobřeží v Eurasii je na západě členité, skalnaté, s mnoha fjordy. Na východě lagunové a s deltami velkých řek. V Kanadském arktickém souostroví jsou břehy převážně nízké. Větší ostrovy a souostroví jsou pevninského původu, největší ostrov Grónsko, dále Nová země, Špicberky, Severní země). Dno Severního ledového oceánu je členěno podmořskými hřbety (Lomonosovův, Mendělejevův, Gakkelův) na hlubokomořské pánve, Nansenovu (hloubka 5450 m), Euroasijskou (4520 m, nad ní je severní pól), Kanadskou (4994 m, nejrozsáhlejší). V nich převažují globigerinové jíly. Při pevninách jsou na dně tluvio-glaciální usazeniny. Centrální část Severního ledového oceánu je celoročně pokryta souvislým mořským ledem. V zimě 9/10 rozlohy kryje driftující led o tloušťce asi 4,5 m. Plovoucí led se pomalu pohybuje od východu k západu. Ledové kry o tloušťce 30-35 m, oddělující se z šelfových ledovců Kanadského arktického souostroví a pohybující se 6 i více let, se využívají jako dlouhodobé driftující polární vědecké výzkumné stanice. Slanost vody (30-32 ‰) je snižována přítokem asi 5000 km3 řek vody za rok. Proudem Východogrónským a Labradorským odtékají povrchové vody s plovoucím ledem do Atlantského oceánu. Kompenzačními proudy jsou Norský a Irmingerův z Atlantského oceánu a Beringův z Tichého oceánu, které přinášejí teplou a slanou (34,9-35,2 ‰) vodu. Teplota povrchových vod Severního ledového oceánu je -1,8 °C až 1 °C. Ve srovnání s ostatními oceány je rostlinstvo i zvířena Severního ledového oceánu chudší. Rozšířen je fytoplankton, z živočichů hlavně ryby (sleď, treska, mořský okoun), polární medvěd, mrož, tuleň, narval, běluha. Lodní doprava je možná po dobu 3-5 měsíců s doprovodem ledoborců Severní mořskou cestou a Severozápadním průjezdem. Severoevropské pobřeží otepluje Severoatlantský proud, který proniká do Severního ledového oceánu. Hlavní přístavy: Murmansk, Belomorsk, Archangelsk, Tiksi, Tromse, Trondheim, Churchill. Ze starších výzkumů je nejznámější plavba Nansenovy lodi Fram (1893-96). V roce 1958 podplouvá severní pól Americká atomová ponorka Nautilus. Později plavby sovětských ledoborců (Krasin, Sedov, Celjuskin, Lenin) a driftujících polárních stanic (Severní pól).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 31. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Baffinův záliv, Barentsovo moře, Beringovo moře, Beringův průliv, Bílé moře, Čukotské moře, Faddejevský ostrov, Fridtjof Nansen, Gakkelův hřbet, Grónské moře, Kanadské arktické souostroví, Karská vrata, Karské moře, Krasnojarský kraj, Lincolnovo moře, moře Laptěvů, nelma, Norské moře, Nová země, oceán, Ostrov Říjnové revoluce, Severní mořská cesta, Severní země, Severovýchodní země, Sibiř, Špicberky, Svalbard, světový oceán, Tichý oceán, Velké planiny, Východosibiřské moře, Wrangelův ostrov.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: