Indiáni



[Španělština, Indios = Indové, obyvatelé Indie, za kterou Kolumbus Ameriku pokládal], souhrnné označení původních obyvatel Ameriky (kromě Aleuťanů a Eskymáků), kteří antropologicky náleží k americkému typu mongoloidní rasy. První Indiáni přišli do Ameriky asi před 20 až 30 tisíci lety ze severovýchodní Asie přes Beringův průliv. Byli nositeli pozdně paleolitické a mezolitické kultury. Původním náboženstvími Indiánů byl animismus, kult předků, šamanismus, zbytky totemismu (nyní zejména u jihoamerických pralesních Indiánů), dnes jsou věřící většinou křesťané. Do začátku evropské kolonizace byli Indiáni na různém stupni vývoje rodové společnosti, někde i na přechodu k třídní společnosti. (Aztékové, Mayové). Jazyky Indiánů tvoří asi 120 jazykových rodin (celkem přes 1000 jazyků). V Severní Americe byli Indiáni většinou lovci, sběrači a rybáři, od 16. až 17. století i chovatelé koní (oblast prérií), jen z části usedlí zemědělci (východ dnešních Spojených Států – Irokézové, jihozápad USA a severní Mexiko – Pueblané). Ve Střední a Jižní Americe existovaly vyspělé zemědělské kultury a raně třídní státy (aztécká, mayská a incká říše), zpracování kovů. Indiáni v tropické části Jižní Ameriky, v Patagonii a Ohňové zemi byli kočovní lovci, sběrači a rybáři, částečně zemědělci (někteří Tupíové a Aravakové). Během evropské kolonizace bylo mnoho Indiánů vyhubeno, v Severní Americe byli přesídleni do rezervací nebo asimilováni. V Jižní Americe tvoří Indiáni značnou část obyvatelstva některých států (Peru, Bolívie, Paraguay). Indiánské jazyky kečujština a guaraní jsou vedle španělštiny úředním jazykem v Peru, Bolívii a Paraguayi.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: ajllu, Čestmír Loukotka, Guatemalci, indiánské války, Juan León Mera, Kanaďané, Kolumbie, Kostarika, Kryštof Kolumbus, Peruánci, šamanismus, Severní Amerika, Tichý oceán, tlupa, Venezuelané, vigvam, Virgínie.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: