Peru

Mapa



Státy / Jižní Amerika / V Jižní Americe

Stát v Jižní Americe.
Rozloha: 1285216 km2.
Počet obyvatel: 24801 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 19 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1821).
Správní členění: 25departementů, 1 ústavní provincie.
Hlavní město: Lima 6 022 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Arequipa 726, Callao 684, Chiclayo 668, Trujillo 628.
Nejvyšší hory: Nev, de Huascarán 6768 m, Vn. Ubinas 5672 m (činná sopka).
Významné řeky (jezero): Amazonas (-Ucayali, -Apurímac) 7025 km, Maraňon 1300 km, Napo 1130 km; j. Titicaca 6850 km2.
Hlavní etnické skupiny: Indiáni 55% (Kečuové, Aymarové, Pano aj.), mestici 30%, kreolové 12%, Asiaté.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,0% (1991-96).
Úřední jazyky: španělština, kečuánština, aymarštino.
Gramotnost: 89%.
Náboženství: římští katolíci 93%, protestanti5,5%.
Měna: 1 nuevo sol (PEN) = 100 céntimů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 2420 USD.

Ve starověku vzniklo na území dnešního Peru postupně několik vyspělých indiánských říší – chavínská, močická, čimúská a nazcaská. V 7.-10. století se rozvinula kultura Huari, poté čimuánská civilizace na severu země. Kolem roku 1200 začala expanze Inků, kteří do 15. století vytvořili rozsáhlou říši. Roku 1533 hlavní město říše Cuzco dobyli Španělé, v roce 1542 bylo incké území začleněno do nově vytvořeného místokrálovství Peru. Během 18. století se mezi domorodci rozmáhala nespokojenost s cizí nadvládou, po dobytí Španělska Napoleonem (1808) propuklo hnutí za nezávislost naplno. V roce 1821 byla vyhlášena nezávislost. V období 1836-1839 bylo Peru spojeno s Bolívií, po porážce ve válce s Chile se konfederace rozpadla. V letech 1879-1883 proběhla další neúspěšná válka s Chile, v období 1919-1930 byl u moci vojenský diktátorský režim. Ve válce s Kolumbií (1932-1934) Peru ztratilo Leticii, naopak ve válce s Ekvádorem (1941-1942) získalo velká území. Od roku 1948 byla země zmítána převraty a střídáním civilních a vojenských vlád, v roce 1980 byla obnovena demokracie. Od 60. let vlády Peru bojují proti partyzánským organizacím.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: ajllu, Alberto, Alberto Kenyo, Fujimori Fujimori, Andský společný trh, Ayacucho, Cajamarca, Callao, Cerro de Pasco, Čimuánci, Cuzco, Cuzco, Hernando de Soto, Huancavelica, Huancavelica, Huascarán, Iquitos, Jižní Amerika, Juruá, Kečuové, La Paz, Lima, Lima, Loreto, Luis Vaez de Torres, Machu Picchu, Manuel Belgrano, mita, Močikové, Pasco, Peruánci, Peruánský proud, Pucará, Puno, Putumayo, Recuay, Sacsahuaman, Tichý oceán, Titicaca, Tumbes, Tumbes, Válka španělských kolonií za nezávislost 1810-1826.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: