Japonsko

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Oficiální název státu: Japonský stát (Nippon (Nihon) Koku).
Rozloha: 372769 km2.
Počet obyvatel: 126398 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 339 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): konstituční monarchie (cca 660 př. Kr.).
Členství v někt. mezin. organizacích: OSN, G-7, OECD.
Správní členěni: 47 prefektur (z toho 3 městské).
Hlavní město: Tákyó 8022 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Yokohamo 3307, 0saka 2602, Nagoya 2152, Sapporo 1757, Kyöto 1464, Köbe 1424, Fukuoka 1285.
Nejvyšší hora: Fuji-San 3776 m (nečinná sopka.
Významné řeky (jezero): Shinano369km, Ishikari 365 km, Tone 322 km; Biwa-Ko 675 km2.
Hlavní etnické skupiny: Japonci 99%, Korejci 0,5%, Číňané, Brazilci.
Průměrný přírůstek obyv,: 0,3% (1991-96).
Úřední jazyk: japonština.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: šintoisté 51%, buddhisté 38%, křesťané.
Měna: 1 jen (JPY) = 100 senů.
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzívní zemědělství, obchod, finance.
HNP na 1 obyvatele: 40 940 USD.

Původními obyvateli japonských ostrovů byli Ainové, dnešní Japonci jsou potomky přistěhovalců z pevninské Asie. Zprávy o vládě prvního císaře pocházejí z roku 600 př.n.l. Na území Japonska se poté střídaly různé kultury, v 5. století území ovládal kmenový svaz Jamato. Stát byl silně ovlivňován Čínou, od které převzal řadu poznatků. V 6. století se do země dostal buddhismus. Rostoucí moc feudálů a klášterů vyústila ve 12. století v sérii občanských válek. Jejich vítěz Joritomo Minamoto se prohlásil šógunem a ustavil vojenskou vládu (šógunát). Ve 13. století došlo ke 2 mongolským pokusům o invazi. V 16. století začali s Japonskem obchodovat Evropané. Pronikání cizích vlivů oslabilo šógunát, který byl roku 1868 opět nahrazen mocí císaře. Následovalo období reforem Meidži, budování centralizovaného státu, inustrializace a modernizace země. Na přelomu 19. a 20. století Japonsko zvítězilo ve válkách s Čínou a Ruskem a stalo se vedoucí velmocí v severovýchodní Asii. V první světové válce země bojovala na straně Dohody. Roku 1931 Japonci okupovali Mandžusko, v roce 1937 začala válka s Čínou. Do druhé světové války země vstoupila po boku Německa a Itálie v roce 1941 útokem na americkou námořní základnu Pearl Harbor. Po svržení 2 atomových bomb na japonská města země roku 1945 kapitulovala. Následovala americká okupace ostrovů, v roce 1952 byla obnovena nezávislost. V dalším období země prošla rychlým růstem a stala se jednou z největších hospodářských velmocí. V květnu 2019 nastoupil na trůn císař Naruhito.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Acugi, Aomori, Arturo Benedetti Michelangeli, Asahi, Asahi, Asahikawa, Asie, Beppu, Biwa, Boninské ostrovy, Brunei, čínská husa, Cu, Cušimské ostrovy, Dálný východ, Filipínské moře, Fudžisawa, Fukui, Fukujama, Fukušima, gorbuša, guernseyský skot, Hiracuoka, Hirakata, Hitači, Hokkaidó, Ičihara, Ičinomija, Iwakuni, Izumi, Izušičitó, Jacuširo, Jamagata, Japonci, Japonské Alpy, Japonské moře, japonský jazyk, Jodo, Joecu, Jokosuka, Jonago, Josef Hloucal, Kagošima, kaki, Kamakura, Kašiwa, Kawaniši, Kawasaki, Kiryu, Kitakjúšú, Kjóto, Kjúšú, Kóbe, Korejci, Korejský poloostrov, Korejský průliv, Kumagaja, Kurašiki, Kure, Kurily, Kurošio, Kuširo, kwangdžuské události, Macujama, Mito, Moriguči, moskevská konference, Nagano, Nagaoka, Nagasaki, Nagoja, Naha, Namazu, Narašino, Nejagawa, Niigata, Obihiro, Ocu, Okinawa, Ósaka, Ota, Pařížská mírová konference , producent, Rjúkjú, Sasebo, Šikoku, šňůrová keramika, Soka, Suiseki, Takeši Kitano, Tichý oceán, Tojama, Tone, Tosa, Ucunomija, Udži, Ukiyo-e, Vladimir Horowitz, Vulkánové ostrovy, Wilhelm Kempff.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: