Benátská republika



Stát v 9.-18. století, vytvořený námořní, vojenskou a obchodní expanzí Benátek. Do konce 17. století námořní velmoc ve Středomoří. Základem moci benátské republiky byla kontrola značné části tranzitního obchodu mezi Evropou a Východem (prostřednictvím obchodních faktorií a podřízených území), dále vlastní výroba (Arsenal – největší výrobní komplex ve středověké Evropě), výroba skla a křišťálu v Muranu, galanterní zboží, zlatnictví a rozvinuté finančnictví. Hlava státu dóže (kníže). Pokusy některých dóžecích rodů o nastolení dědičné monarchie v 10.-13. století potlačeny kupeckou šlechtou, která ovládala benátskou republiku oligarchicky prostřednictvím signorie a Velké rady. Lidové shromáždění mělo jen malý vliv. Faktickou nezávislost získala benátská republika za válek Karla Velikého s Byzancí na počátku 9. století (úplné odtržení od Byzance v 11. století ). V 10. století nastoupila expanzi v Dalmácii, roku 1084 porazila Normany. V letech 1203-1204 využil dóže E. Dandalo 4. křížové výpravy k dobytí Zadaru a k velkým územním ziskům (dóže se stal spoluvladařem v latinském císařství, benátská republika ovládla Krétu, Euboiu, částí Peloponésu, Albánie, Cařihradu). Ve 14. století byla k benátská republika připojena italskému městu Treviso, Padova, Vicenza, Bassano, Belluno, Verona, Brescia, Bergamo, Ravenna. Na počátku 15. století opanovala benátská republika zbytek Dalmácie, Friulska a jižní Istrie. Hlavním námořním rivalem benátské republiky byl Janov, poražený v námořní bitvě u Chioggia (roku 1379). V 15.-18. století bylo panství benátské republiky ohroženo expanzí osmanské říše. Benátská republika se podílela na řadě protitureckých koaličních válek (roku 1571 vítězství v bitvě u Lepanta), zajistila si však již v roce 1454 výsadní obchodní postavení v Cařihradě. V 15. století ztratila Kypr, Euboiu, panství na Krymu a v Albánii, roku 1657 bylo poraženo benátské loďstvo u Dardanel. Roku 1669 se Turci zmocnili Kréty, na počátku 18. století Peloponésu. V důsledku válek a hospodářské stagnace došlo k oslabení benátské republiky. Mírem v Campoformio v roce 1797 byla rozdělena mezi cisalpínskou republiku a Rakousko.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 31. 10. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albrecht z Valdštejna, bailli, Benátky, Campoformio, Dandolo, Francesco Bussone, Istrijský poloostrov, kolonie, Krešimír IV., Kyperské království, Kypr, Ladislav Neapolský, latinské císařství, Malatesta, Nicosia, Süleyman I. Kanuni, turkopolové.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: