Dalmácie



Latinsky Dalmatia – histotické území na severozápadě Balkánského poloostrova, ve starověku osídlené ilyrskými i keltskými kmeny. Římané pronikali do této oblasti již od 2. poloviny 3. století př.n.l. a ve 30. letech 1. století př.n.l. si ji podrobili. Po potlačení povstání (roku 6-9 n.l.) tu vznikla římská provincie Illyricum Superius (Horní Ilýrie), přejmenovaná za Flaviovců na Dalmácii. Byla romanizována, především na pobřeží. V 6.-10. století byla součástí byzantské říše, v 6.-7. století osídlena chorvatskými a srbskými kmeny, od 10. století součást chorvatska, od roku 1102 uherské království. Dalmatská pobřežní města – s výjimkou Dubrovníka – byla od 14. století do roku 1797 ovládána Benátčany. Vnitrozemí Dalmácie bylo dobyto v 16. století Turky. Roku 1797 Dalmácii připojili k habsburské monarchii, v letech 1809-1814 součást francozských ilyrských provincií, 1814-1918 rakouská monarchie (od roku 1867 v rámci Předlitavska). Od roku 1918 součást Jugoslávie, 1941-1944 zčásti připojena k chorvatskému ustašovskému státu, zčásti okupována italskou armádou. Roku 1945 bylo její území rozděleno mezi Chorvatsko, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Béla III., Benátská republika, bóra, Bosna, Čedok, chorvatská literatura, Josip Juraj Strossmayer, Kotor, Krešimír IV., Krka, Ladislav Neapolský, Lokrum, Lopud, Makarska, ostrogótské království, Solin, Split, Tvrtko I., velkomoravské výtvarné umění, Vladan Desnica.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: