Peloponés



řecky Peloponnéssos – poloostrov na jihu Řecka spojený s pevninou Korintskou šíjí; 21439 km2. Členité pobřeží se zálivy (Argolidský, Lakonský, Messénský, Kyparisijský, Patraský). Hornaté vnitrozemí (Taygetos, 2407 m.n.m.) s nížinami při pobřeží. Zemědělství. Na jihu zříceniny starořecké Sparty; v Olympii se konaly starořecké olympijské hry. – Ve starověku Peloponés rozdělen na nezávislé státy. Za pozdně heladské kultury byly nejvýznamnější Mykény, Tíryns a Pylos. Po vpádu Dórů získala na Peloponésu převahu Sparta, vedle ní byly významné Argos, Korint a Sikyón, od 4. století př.n.l. i Megalopolis. Roku 146 př.n.l. se po pádu Korintu stal Peloponés součástí římské říše; do popředí se dostal obchodní přístav Patrai v Achai. – Ve středověku se Peloponés nazýval Morea. Po 4. křížové výpravě v letech 1202-04 byl vytvořen morejský despotát, ten byl roku 1460 dobyt osmanskou říší; střediskem turecké správy se stala Tripolica. Peloponés sehrál významnou roli v řeckém národně osvobozeneckém povstání v letech 1821-29.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Aigína, Arkádie, Benátská republika, Dórové, Korinthos, Korintská šíje, Kréta, Mistra, morejský despotát, Mykény, Nauplion, Navarino, Patrai, Sikyón, Sparta, Tainaron, Taygetos, Tíryns, Vafio.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: