Sokrates



Antické Řecko
*asi 469 – †399 př.n.l., řecký filozof, působící v Athénách. Zahájil novou etapu antické filozofie tím, že zaměřil pozornost na člověka, na analýzu poznání, myšlení a etických hodnot, jeho vystoupení značně ovlivnilo vývoj filozofie. Ještě dnes je běžné rozdělovat filozofy na předsokratiky a posokratovské filozofy. Sokrates usiloval o pojmovou stálost a určitost. Odhalováním obecného jádra mravních pojmů se snažil překonat relativismus sofistů. Jeho způsob analýzy pojmů spočíval v systematickém kladení otázek přivádějících diskutující nejprve do rozporu s jejich počátečními výroky (sokratovská ironie) a pomáhajících jim posléze tyto rozpory překonat a dospět k vymezení obecného pojmu. Tuto metodu hledání pravdy pojmenoval Sokrates maieutikou (uměním porodní báby). Podle Sokrata skutečně poznat můžeme jen sami sebe, což vyjádřil formulí delfské věštírny: poznej sám sebe! ("gnóthi seauton", "nosce te ipsum"). Nejvyšším úkolem není teoretické poznání, nýbrž praktické umění žít. Sokratova etika je racionalistická: lidé jednají špatně pouze z neznalosti, nikdo není zlý z vlastní vůle. Takto redukuje Sokrates každý nemorální čin na prostou nevědomost nebo omyl a moudrost na dokonalé poznání. Sokratova osobnost a jeho kritika politického systému athénské demokracie vyvolala vůči němu nepřátelství. Byl postaven před soud, obviněn z prohřešků proti náboženství a z kažení mládeže. Odsouzen k smrti požitím jedu. Rozsudku se podřídil, ačkoliv mohl uprchnout. – Sokrates nevytvořil ucelený filozofický systém a nezanechal žádný spis. Jeho učení je známo jen ze spisů jeho žáků, hlavně Platóna a Xenofonta. V druhé polovině 19. století byl Sokratův etický racionalismus ostře kritizován filozofy, kteří vystoupili proti rozumu jako nástroji tvorby a poznání (S. Kierkegaard, F. Nietzsche ). Ve 20. století z něho vyšel G. H. Marcel. Ženou Sokratovou byla Xantypa.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 4. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: antropocentrismus, Archelaos z Athén, areté, Aristippos z Kyrény, Aristoxenos z Tarentu, Athény, ctnost, dialektika, dialog, filozofie, filozofie práva, Kallikles, kynická škola, megarská škola, nosce te ipsum, oida úden eidós (epistamenos), Platón, předsokratikové, teorie společenské smlouvy, Trasymachos z Chalkedónu, Xantipa, Xantypa, Xenofón.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: