hliník



Chemické prvky

Hliník, Aluminium, značka Al, chemický prvek III. A podskupiny periodické soustavy, protonové číslo 13, relativní atomová hmotnost 26,98154. Teplota tání je 659°C, teplota varu 2500°C, hustota 2700kg/m3. Hliník byl objeven v roce 1825. Je to stříbřitě bílý, lesklý, lehký, tažný kov dobře vodící elektrický proud. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách (například hlinotokřemičitany, živce, jíly), je třetí nejrozšířenější prvek v zemské kůře. Vyrábí se z bauxitu elektrolýzou oxidu hlinitého rozpuštěného v roztaveném kryolitu Na3AlF6. Používá se hlavně ve slitinách jako konstrukční materiál (dural), v elektrotechnice na vodiče, na výrobu obalových folií (alobal), ve výrobě kovů, například chromu, manganu, titanu aluminotermií. Hliník se na vzduchu pokrývá ochrannou vrstvičkou oxidu. Ve sloučeninách je amfoterního charakteru a má oxidační číslo III. Významnými sloučeninami hliníku jsou například: oxid hlinitý, hydroxid hlinitý, chlorid hlinitý, síran hlinitý. Hlinité kamence MIAl(SO4)2.12H2O mají podobné užití jako síran; tetrahydridohlinitan sodný Na[AIH4] je důležité redukční činidlo. Hlinitokřemičitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin se používají jako iontoměniče, molekulová síta a nosiče katalyzátorů.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: aleminotermické svařování, alkoholáty, allitická terra rossa, alofan, amfolyt, anorganický povlak, elektrochemická ušlechtilost, elektrolytický kondenzátor, elektron, ferovanad, fluorimetrie, halogeneze, kobaltové slitiny, kovy, lepidolit, metalotermie, nitrídování, přímá redukce, sial, silumin, svařitelnost kovů a slitin, vermikulit, zinkové slitiny.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: