Spojené státy americké

Mapa



Státy / V Severní Americe

Stát v Severní Americe.
Oficiální název státu: Spojené státy americké (United States of America, U.S.A.); USA.
Rozloha: 9 833 517 km2.
Počet obyvatel: 335 milionů (odhad VII/2021).
Hustota zalidnění: 34 obyvatel/km2.
Státní zřízení (rok vzniku): spolková republika (1776).
Členství v některých mezinárodních organizacích: OSN, NATO, G-7, NAFTA, ANZUS, OAS, OECD.
Správní členění: 50 spolkových států o 1 federativní distrikt hlavního města; zámořská území – přidružené státy: Portoriko a Severní Mariany, – teritoria: Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a Guam.
Hlavní město: Washington 689 545 obyvatel, s aglomerací 6 280 487 obyvatel (2020).
Jiná města (tisíce obyvatel): NewYork 8 336, Los Angeles 3 979, Chicago 2 694, Houston 2 320, Philadelphia 1 584, San Diego 1 424, Phoenix 1 681, Dallas 1 344.
Nejvyšší hory: Mt. Mac Kinley/Denali 6 194 m, Mt. St. Elias 5 489 m, Mt. Whitney 4 418 m; činná sopka Mauna Loa 4 169 m.
Významné řeky (jezera): Mississippi (-Missouri) 6 212 km, Yukon 3 185 km; L. Superior 82 414 km2, L. Huron 59 596 km2, L. Michigan 58 016 km2.
Hlavni etnické skupiny: běloši 74%, černoši 12%, obyv. latinskoamerického původu 10%, Asiaté 3%, Indiáni a Inuité 0,7%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0.72% (2020).
Úřední jazyk: angličtina.
Gramotnost: 96%.
Náboženství: protestanti 58%, římští katolíci 21%, ostat. křesťané 6%, Židé 2%.
Měna: 1 americký dolar (USD) = 100 centů. Znak $.
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, těžba nerostů, intenzívní zemědělství, obchod, finance, věda, výzkum, technika.
HNP na 1 obyvatele: 62 530 USD.

Území dnešních Spojených států amerických bylo poprvé osídleno v pravěku přistěhovalci z východní Asie. Na přelomu 10. a 11. století na pobřeží pravděpodobně přistáli Vikingové. Pro Evropu zemi objevil Kryštof Kolumbus roku 1492. Osidlování tzv. Nového světa začalo ve větší míře v 17. století, kolonie zde zakládali Angličané, Španělé, Francouzi, Nizozemci a Švédové. Převahu získali Britové, kteří od roku 1664 postupně ovládli francouzské a nizozemské osady a do 30. let 18. století založili na východním pobřeží 13 kolonií. Britské zásahy do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která v roce 1775 přerostla v otevřenou válku. Roku 1776 byla vyhlášena nezávislost, v roce 1781 byla vydána ústava (tzv. konfederační články). Pomoc proti Britům poskytla kolonistům Francie, v roce 1783 USA ve válce zvítězily. Slabá moc vlády vedla roku 1787 k přeměně konfederace na federaci. Následovala územní expanze, do USA byly začleňovány další státy. V letech 1812-1814 proběhla druhá válka s Británií. Rozpory mezi průmyslovým severem země a zemědělským jihem vedly v roce 1861 k odtržení 11 jižních států, které vyhlásily vznik Konfederovaných států amerických. Následná občanská válka skončila roku 1865 vítězstvím severní Unie a zrušením otroctví. Po válce země prošla rychlým hospodářským růstem, došlo i k dalšímu rozšíření území. USA se dlouho držely izolacionistické politiky, změnu znamenal jejich vstup do první světové války na straně Dohody (1917). Do druhé světové války se země zapojila po napadení Japonskem roku 1941 a výrazně přispěla k porážce států Osy. Po válce se společně se SSSR stala supervelmocí. USA stály v čele západního bloku a bránily šíření komunismu. V letech 1950-1953 se zúčastnily Korejské války, v období 1964-1975 války ve Vietnamu. Vedoucí roli USA ve světě posílil rozpad SSSR a východního bloku po roce 1989. Země je někdy kritizována za vměšování do záležitostí jiných států. Po útocích teroristické organizace al-Kajda na USA z roku 2001 zahájila „válku proti terorismu“, během níž se svými spojenci svrhla vládu hnutí Tálibán v Afghánistánu a režim Saddáma Husajna v Iráku. Viz heslo prezidenti USA.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 6. 2021
Autor: mim

Odkazující hesla: Akron, Alabama, Alberto, Aleuty, Alexandr Vasiljevic Beljakov, Alfred E. Kahn, Alfred Schutz, Aljaška, Aljaška, Aljašské hory, Americko-slovanský kongres, Anasazi, Angela Davisová, anglikánská církev, Annapolis, Arizona, Arkansas, Arkansas, Artur Schnabel, Athabaskové, Atlanta, Atlantic City, Atlantská nížina, Badlands, Barbara Issa Wagnerová, Baton Rouge, Benjamin Britten, Bílý dům, Bizonie, bolson, Brooksovo pohoří, Brunei, Bruno Emmel, Byron Janis, Calif., Canton, Černonožci, Charles Dana Gibson, Charlotte, Chattanooga, Chesapeake, Cheyenne, Cincinnati, Cochise, Concord, Conn., Connecticut, Connecticut, Connecticut General Life Insurance Company, Cumberland, Dearborn, Deklarace nezávislosti USA, Delavarové, Des Moines, Detroit, District of Columbia, dixiekrati, Dohoda o odvrácení jaderné války, Dohoda o opatřeních ke snížení nebezpečí vzniku jaderné války, Dover, Elizabeth, Emanuel Viktor Voska, Facebook, federace, federalisté, Ferdinand Richthofen, Filadelfie, fotorealismus, František Peřina, František Skála, Fresno, freudismus, Garden Grove, Gary, Georgij Filippovič Bajdukov, Guam, guernseyský skot, Haleakala, Hamilton, Hammond, Hartford, Hernando de Soto, Hialeah, Hohokam, Huntington, Huntsville, Idaho, indiánské války, Irové, James, Japonci, Jersey City, Kansas, Kašubové, Kenneth Dixon Carlander, Kentucky, Kiowové, Komančové, Konzervativní společnost Ameriky, Lexington, Liberator, Little Rock, Living Theatre, Lorenz Peter Karl Brentano, Louisiana, Lubbock, Macon, Mamutí jeskyně, Maryland, Mauna Kea, Max Ernst, McKinley, Memphis, Mesa Verde, Miami Beach, midlandský člověk, Minneapolis, Mississippská nížina, Mogollon, Montgomery, Montpelier, morgan, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, Muldrowův ledovec, N.D., Nashville-Davidson, Nebraska, New Bedford, New Haven, New Order, Nixonova doktrína, Norbert Zoula, Ohio, Ouachita, Ozark, Pajutové, panamerikanismus, Pařížská mírová konference , Peoria, Perský záliv, Philips, Phoenix, Platte, Plattův doplněk ústavy, Pobřežní pásmo, Portoričané, Portsmouth, producent, Pueblo, R.I., Raleigh, Red River, rezervace, Richmond, Richmond, Rjúkjú, Rochester, Rooseveltův ostrov, ropa, Rothschildova finanční skupina, Rusové, S. C., Sabine, Sacramento, Saint Petersburg, salina, San Diego, San Joaquin, Savannah, šerif, Severní Amerika, Severní Mariany, severoamerické výtvarné umění, Shreveport, Skalnaté hory, Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, Sněmovna reprezentantů, Sonora, španělsko-americká válka, speaker, Springfield, Springfield, Springfield, START, Syracuse, Tacoma, tchienťinské smlouvy, Tennessee, Tennessee, Tijuana, Topeka, Trenton, Trizonie, tromba, Umělecká beseda, UNRRA, Utica, Va., Velké planiny, Vermont, Vulkánové ostrovy, W.Va., Wabash, Washington, Winston-Salem, Wisconsin, Worcester, Wyoming, Yaleská univerzita, Yonkers, Západní Samoa, želvy.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: