Sergej Sergejevič Prokofjev



Skladatelé
*23.4.1891 – †5.3.1953, ruský skladatel a klavírista, významný představitel hudby 20. století. Narozen v Soncovce na Ukrajině, od roku 1918 žil mimo Sovětský svaz (Francie, USA), ale v třicátých letech dostával z SSSR objednávky a v roce 1936 se vrátil. Svou skladatelskou dráhu zahájil jako drzý "rozhněvaný mladý muž", píšící disonantně až agresivně působící hudbu (svita Skytská, klavírní Sarkasmy). Poté změnil tvůrčí styl a jeho neoklasické období (například Klasická symfonie) zanechalo trvalý vliv (častý stupnicový a trojzvukový základ témat). Prokofjev se však stále umělecky vyvíjel, usiloval o vlastní hudební jazyk, pro nějž je příznačný vyrovnaný podíl intelektu a lyrizace, tanečnost, schopnost ironie, hravá melodika, dráždivé harmonie, mistrná instrumentace, kontrastnost a stručnost hudebních myšlenek. Komponoval hudbu založenou na principech rozšířené tonality „skrjabinovského“ rodu. Významným činem Prokofjevova tvůrčího úsilí jsou jeho opery (kupříkladu Láska ke třem pomerančům, Vojna a mír, Zásnuby v klášteře, Hráč, Ohnivý anděl) a balety (například Romeo a Julie, Popelka, Kamenný kvítek, Na Dněpru). Dále napsal mimo jiné 7 symfonií, instrumentální koncerty (5 klavírních, 2 houslové, 2 violoncellové), skladby klavírní (sonáty, cyklus Prchavé vidiny) a komorní, scénickou a filmovou hudbu.

Datum vytvoření: 21. 5. 2001
Datum aktualizace: 27. 2. 2006
Autor: -KJ-

Odkazující hesla: Alexandr Šamiljevič Melik-Pašajev, Anatolij Konstantinovič Ljadov, Boris Alexandrovič Pokrovskij, Byron Janis, český balet, Csaba Sekeress, Dagmar Baloghová, Dalibor Jedlička, Emerich Gabzdyl, Gabriel Bidovský, Georgij Pavlovič Ansimov, Giorgio Strehler, Helena Holečková, Ilja Hylas, Ivan Moravec, Ivo Váňa Psota, Jan Tříska, Jindřiška Hirschová, Jiří Blažek, Jiří Kyselák, Jiří Němeček, Jurij Nikolajevič Grigorovič, Jurij Vladimirovič Solovjov, kantáta, Karel Lukšík, Leonid Borisovič Kogan, Ľubomir Áčai, Marián Lapšanský, Milan Friedl, Miloš Wasserbauer, Mirka Pokorná, Mstislav Valerianovič Dobužinskij, neoklasicismus, Oldřich Šimáček, Olga Skálová, Olga Vasiljevna Lepešinská, oratorium, Oto Šanda, Peter Dubravík, Rostislav Vladimirovič Zacharov, Rudolf Karhánek, ruská hudba, ruská kinematografie, Ruský balet, Růžena Elingerová, Sergej Alexandrovič Kusevickij, Shura Cherkassky, Stanislav Remar, Svjatoslav Teofilovič Richter, Umělecká beseda, Vilém Přibyl, Vladimír Alexejevič Preobraženskij, Vladimir Davidovič Aškenazy, Vlastimil Harapes, Walter Felsenstein, Zdeněk Rossmann.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: