Indie

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 3287590 km2.
Počet obyvatel: 984004 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 299 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): federativní republika (1947).
Správní členění: 25 federálních států a 7 teritorií.
Hlavní město: New Delhi 301 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Bombay/Mumbái 9 926, Delhi 7 207, Calcutta 4 400, Madras/Chennái 3841, Hyderábád 2965, Ahmadábád 2877, Bangalore 2660.
Nejvyšší hora: Qogir Feng (K2, Mt. Godwin Austen) 8611 m.
Významné řeky: Brahmaputra 2960 km, Ganges/Meghna 2700 km, Godávari 1448 km, Krishna 1280 km.
Hlavní etnické skupiny: Indové 75% (Hindustánci, Bengálci, Maráthové, Pandžábci, Bihárci, Asámci); drávidské národnosti 20% (Telugové, Tamilové).
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,9% (1991-96).
Úřední jazyky: hindština, angličtina.
Gramotnost: 52%.
Náboženství: hinduisté 80%, muslimové 11%, křesťané 3%, sikhové, buddhisté.
Měna: 1 indická rupie (INR) = 100 paisů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 380 USD.

Území dnešní Indie bylo původně osídleno adiváskými kmeny, ve 3. tisíciletí př.n.l. zde vznikla vyspělá harrapská kultura. Později ovládli nejúrodnější oblasti nájezdníci ze severu – Árjové. Poprvé bylo území Indie sjednoceno ve 3. století př.n.l. dynastií Maurjů, po rozpadu říše vypukly boje mezi jednotlivými královstvími. V 11.-16. století trpěla Indie vpády Turků a Mongolů, v 16. století zde vznikla muslimská mughalská říše. Do země postupně pronikali evropští obchodníci. Od 17. století to byli zejména Britové, kteří prostřednictvím Východoindické společnosti do poloviny 19. století prakticky ovládli celý subkontinent. V letech 1857-1858 proběhlo velké protibritské povstání sípáhijů, po jehož potlačení převzala správu Indie přímo britská vláda a učinila z ní korunní kolonii. Roku 1877 se britská královna Viktorie stala indickou císařovnou. V roce 1885 byla založen Indický národní kongres, který usiloval o nezávislost. Tu Indie získala roku 1947, rozpory mezi muslimy a hinduisty poté vedly k rozdělení původního území Britské Indie na islámský Pákistán a převážně hinduistickou Indickou unii. Spory mezi oběma zeměmi vyvrcholily několika ozbrojenými střetnutími, poslední skončil v roce 1971 vznikem státu Bangladéš. Dalšími ohnisky napětí jsou oblasti Kašmír a Džammú, kde probíhají střety armády s muslimskými separatisty. V posledních letech Indie v mnoha oblastech spolupracuje s Ruskem.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Áadhra, Afanasij Nikitin, Ahmed Salman Rushdie, Alígarh, Ándhrapradéš, Anga, Árjové, Ásam, Asie, baktrijské výtvarné umění, Behrampur, Bellary, Bengálci, Bengalúr, Bhatpara, Bihár, Brahmaputra, bronzová doba, Čanáb, Čandígarh, Čjin, Clement Richard Attlee, Dhanbád, Dhulija, diamant, Dillí, Durgapur, Džabalpur, Džajpur, Džammú, Džámšédpur, Džódhpur, Gandhínagar, Gántok, Hariana, helénistické výtvarné umění, Hindustánci, Indické náboženství a mytologie, Indický oceán, Indoganžská nížina, K2, Kančendženga, Kánpur, Kárlí, kašmírská otázka, katamaran, Kičeril Ráman Nárájanan, Kóhíma, Kójambattúr, Kotah, Kryštof Kolumbus, Lakadivy, lori, loskuták, Madhjapradéš, Mahaut, Malajálamci, Mangalúr, mangovník, Mérath, Muhammad Ali, Muzaffarpur, Nadiad, Nagaland, nedotknutelní, Nellur, óráónové, Otakar Pertold, Paňdžáb, pária, Patna, Pedro de Covilhão, Puttuččéri, Rádžastán, Raipur, Rampur, Rohtak, Rudra, Salem, Sáňčí, šelak, Siačen, Sikkim, srpnová revoluce 1942, staroindická literatura, Tamilský jazyk, Taškent, textilní umění, Thomas Babington Macaulay, Tiruvanantapuram, Ulhasnagar, Váránasí, Vasco da Gama, věda, Wilhelm Kempff, Západní Ghát.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: