zlato
Chemické prvky
Aurum, Au, chemický prvek I. B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 79, relativní atomová hmotnost 196,967, teplota tání 1 063,0 °C, teplota varu 2 677 °C, hustota 19 290 kg/m3. Zlato je známo už od starověku. Je to ušlechtilý, žlutý, na vzduchu stálý, velmi kujný kov, elektricky i tepelně velmi dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje většinou ryzí s příměsí Ag, Cu, Bi aj. Tvoří plíšky, drátky, drobná zrna a valouny. Vyskytuje se na hydrotermálních žilách. Po jejich rozrušení se zlato dostává do náplavů. Hlavní naleziště jsou v jižní Africe, na Sibiři, na Urale, v Austrálii, v Kanadě, v ČR v Jílovém u Prahy, v Roudném v okrese Benešov, na Slovensku u Kremnice. Získává se například rýžováním a průmyslově tzv. kyanidovým pochodem, který je založen na tom, že kyanidy výrazně snižují redoxní potenciál zlata. Proto zlato z rozemleté rudy snadno přechází účinkem vzdušného kyslíku do roztoku kyanidů. Z kyanidového roztoku se potom zlato sráží přídavkem zinku. Je velmi odolné vůči chemikáliím, reaguje pouze s lučavkou královskou a kyanidy (za přítomnosti kyslíku). Zlato se používá například k výrobě šperků, pozlacování předmětů, v zubním lékařství, na chemické kelímky a jako měnové zlato, popřípadě státní zlatý poklad. Ve sloučeninách má zlato oxidační číslo I a III. Mezi významné sloučeniny zlata patří například: hydroxid zlatitý, Au(OH)3, je amfoterní sloučenina, kyselina tetrachlorozlatitá, H[AuCl4] se používá při galvanickém pozlacování a pro fotografické tónování. Ryzost zlata se udává buď v 1000/1000, nebo v karátech (24/24). Nejryzejší je zlato dukátové – 986/1000, dále zlato mincovní – 750/1000, zlato klenotnické – 585/1000 a nejběžnější zlato čtrnáctikarátové. Hmotnost zlata se udává v tzv. trojských uncích, jedna trojská unce se rovná 31,1034807 g. Zlato je všeobecně uznávaným mezinárodním platebním prostředkem a důležitou složkou mezinárodní likvidity (zlaté rezervy).
Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: amalgam, Au, Borneo, drahé kovy, elektrochemická ušlechtilost, elektron, hutnictví, Jenisejské pohoří, kovy, kyanizace rud, kyselina dusičná, měnová rezerva, Mníšek nad Hnilcom, platinové kovy, pokovování, rtuť, rýžování, skarab, sklo, všeobecný ekvivalent, Wasulu, zlatá zásoba.
