Lev Nikolajevič Tolstoj



*9.9.1828 – †20.11.1910, ruský spisovatel, myslitel a pedagog, vůdčí osobnost ruského kritického realismu. V autobiografické trilogii Dětství, Chlapectví, Jinošství zachytil formování lidské osobnosti. Pobyt na Kavkaze a účast v Krymské válce v roce 1855 ho inspirovaly k vojenským povídkám (Sevastopolské povídky). Problém lidské osobnosti, mravního individualismu, vztah jedince k historickému dění byly podnětem k románu Vojna a mír, věnovanému osudům ruské společnosti na začátku 19. století a v době vlastenecké války v roce 1812. V románu Anna Kareninová kriticky zobrazil život ruské společnosti v 70. letech 19. století. Zvýšený kriticismus se projevil v románu Vzkříšení, povídkách Smrt Ivana IIjiče a Kreutzerova sonáta, dramatech Vláda tmy a Živá mrtvola. Tvorba Lva Nikolajeviče Tolstého odrazila protiklady celé epochy ruské společnosti (1861-1905) a měla velký vliv na světovou literaturu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 9. 9. 2014
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albert Škarvan, Aleksander Zelwerowicz, anarchismus, Arthur Schopenhauer, Blanka Bohdanová, Bohuslav Ilek, Boris Vasiljévič Michajlovskij, Bořivoj Navrátil, Charlotte Gainsbourg, Detvan, Dušan Makovický, Else Lehmann, Emilia Pardo-Bazán, Ermete Zacconi, Erwin Piscator, Firmin Gémier, František Vláčil, Gustav Machatý, Henry Fonda, Herbert Beerbohm Tree, Herbert Lom, hlasisté, Igor Vladimirovič Iljinskij, Jacqueline Bisset, Jasnaja Poljana, Jerzy Kawalerowicz, Jindřich Mošna, Jiří Kostka, Josef Mikš, Karol Machata, Karolína Slunéčková, Kazimierz Truchanowski, kritický realismus, Krysto Sarafov, Ladislav Pech, Luděk Munzar, Ľudovít Ilečko, Marija Michajlovna Bljumentalová-Tamaríuová, Maxim Gorkij, Michail Nikolajevič Kedrov, Miguel de Unamuno y Jugo, Miloš Nedbal, Moskevské umělecké akademické divadlo M. Gorkého, Nataša Gollová, Nikolaj Konstantinovič Simonov, Nikolaj Nikolajevič Strachov, Oleg Jankovskij, Oto Ševčík, Otýlie Beníšková, psychologický román, realismus, Robert Dornhelm, Ruben Nikolajevič Simonov, ruská literatura, symbolismus, Taťjana Hašková, Taťjana Samoljovová, Umělecká beseda, Viliam Záborský, Vjačeslav Vasiljevič Tichonov, Vladimir Alexandrovič Serov, Vladimír Čech, Vladimír Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vladimír Nikolajevič Davydov, Vladimír Rostislavovič Gardin.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: