Maxim Gorkij



Literatura / Biografie / Scénáristi a scénáristky / Poezie / Publicistika

*28.3.1868 (Nižnij Novgorod) – †18.6.1936 (Moskva), vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov, ruský prozaik, dramatik, básník, a publicista. Do literatury vstoupil tzv. bosáckými povídkami o lidech vyvržených na okraj společnosti (Makar Cudra, Čelkaš, Konovalov). Zároveň psal romantické prozaické i veršované poémy (Píseň o Sokolu, Píseň o Bouřňáku, Dívka a Smrt, Stařena Izergil). Účastnil se revoluce v roce 1905, byl uvězněn. Propuštěn byl po protestech světové veřejnosti, odjel do ciziny. Z pobytu v USA vytěžil látku k črtám V Americe, z léčebného pobytu na Capri Zkazky o Itálii, z pouti Ruskem satirické črty Ruské zkazky a cyklus Po Rusi. Vedle románů (Foma Gordějev, Tři, Matka, Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina) se věnoval od začátku 20. let zvláště tvorbě dramatické (Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Nepřátelé) a činnosti publicistické. V letech 1921-1923 psal román Podnik Artamonových a autobiografickou trilogii Dětství, Do světa a Moje univerzity, pro niž se staly východiskem Bosácké povídky. Ve 30. letech napsal dramata Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostipajev a ti druzí a novou verzi hry Vassa Železnovová. Je autorem vzpomínek na L. N. Tolstého, A. P. Čechova. Revoluční násilí odmítl v publicistickém díle Nečasové úvahy.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 22. 6. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Akira Kurosawa, Alexandr Rodionovič Arťom, Alexej Děnisovič Dikij, Alexej Nikolajevič Gribov, Anatolij Vasiljevič Lunačarskij, Anton Kret, Antonín Vorel, Arnošt Paderlík, August Cesarec, Bertolt Brecht, Bohumil Mathesius, Bohuslav Čáp, Bohuslav Ilek, Boris Andrejevič Babočkin, Boris Vasiljévič Michajlovskij, Boris Vladimirovič Ioganson, Božena Půlpánová, Čestmír Řanda, Eleonora Duseová, Eva Poláková, František Kovářík, Georges Wilson, Georgij Alexandrovič Torstonogov, Gertrud Eysoldtová, Jana Kuršová, Jarmila Fromková, Jean Renoir, Jindřich Mošna, Jiří Plachý, Jiří Weil, Jiřina Štěpničková, Josef Větrovec, Jozef Korba, Konstantin Sergejevič Stanislavskij, Leoš Suchařípa, Lída Plachá, Ljuba Benešová, Manfred Wekwerth, Mária Sýkorová, Marija Fjodorovna Andrejevová, Marjan Michajlovyč Krušelnyckyj, Mark Semjonovič Donskoj, Max Reinhardt, Milan Hložek, Miloslav Holub, Moskevské umělecké akademické divadlo M. Gorkého, Nataša Baženovová, Netta Deborská, Nikolaj Konstantinovič Simonov, Nikolaj Pavlovič, Nikolaj Petrovič Batalov, Olga Leonardovna Knipperová-Čechovová, Otto Hradecký, Otto Sander, Peter Macko, Peter Stein, Petr Haničinec, povídka, realismus, Ruben Nikolajevič Simonov, ruská kinematografie, ruská literatura, Serafima Germanovna Birmanová, socialistický realismus, španělské divadlo, Stanislav Neumann, Světla Amortová, Taťjana Hašková, Václav Vydra starší, Vasilij Alexejevič Děsnickij, Vendelín Budil, Věra Farová, Věra Fjodorovna Komissarževská, Vilém Besser, Vincenc Červinka, Vladimír Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vladimír Suchánek, Vojtěch Štolfa, Wľadyslaw Daszewski, Zdeněk Kaloč, Zdeněk Podlipný, Zdeněk Štěpánek, Zdeňka Baldová.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: