hip hop

Hudební a kulturní hnutí, které vzniklo v 70. letech 20. století v afroamerických a latinskoamerických komunitách newyorského Bronxu. Neoznačuje pouze hudební žánr, ale širší kulturu, jejímiž tradičními prvky jsou rap neboli MCing, DJing, breakdance neboli breaking a graffiti. Často se uvádí také pátý prvek – znalost a vědomí vlastní komunity a historie. Za symbolický počátek hip hopu bývá považována taneční party, kterou 11. srpna 1973 uspořádali DJ Kool Herc a jeho sestra Cindy Campbellová v domě na adrese 1520 Sedgwick Avenue v Bronxu. Kool Herc prodlužoval instrumentální rytmické pasáže funkových a soulových desek, označované jako breaks, střídáním dvou kopií stejné nahrávky. Na tento postup navázali Afrika Bambaataa a Grandmaster Flash, kteří dále rozvinuli techniku mixování a scratchingu. Další typickou složkou hip hopu je rap – rytmicky mluvený nebo deklamovaný vokální projev, který se stal hlavní hudební složkou hip hopu, oba pojmy však nejsou úplná synonyma. MC původně povzbuzovali tanečníky, představovali dýdžeje a používali krátké rýmované formule. Postupně vznikaly delší texty věnované zábavě, vlastnímu postavení, životu ve městě, sociální nerovnosti, rasismu i politice. Rané nahrávky vycházely z funku, soulu a disca. Singl Rapper's Delight skupiny The Sugarhill Gang (1979) přinesl rap širokému publiku, zatímco The Message Grandmaster Flash and the Furious Five (1982) ukázala možnosti sociálně kritického textu. V 80. letech se prosadili Run-D.M.C., LL Cool J, Public Enemy, Beastie Boys, Eric B. & Rakim a další interpreti. Od konce 80. a během 90. let se hip hop rozšířil po celých Spojených státech a do dalších zemí. Vznikly regionální a stylové proudy jako East Coast hip hop, West Coast hip hop, gangsta rap, southern hip hop, alternative hip hop a jazz rap. Produkce využívala sampling, bicí automaty a gramofony, později také digitální pracovní stanice, syntezátory a živé nástroje. Hip hop se stal jednou z nejvlivnějších forem světové populární kultury. Ovlivnil jazyk, módu, tanec, výtvarné umění, reklamu i politický aktivismus a propojil se s popem, rockem, metalem, R&B, reggae a elektronickou hudbou. V jednotlivých zemích vznikly vlastní scény, které přizpůsobily rap místním jazykům a společenským tématům.