sampling

Česky vzorkování, je v hudbě technika digitálního zaznamenání zvuku a jeho dalšího použití v nové nahrávce nebo při živém provedení. Krátký či dlouhý zvukový úsek se označuje jako sampl. Může jít o tón nástroje, rytmickou smyčku, hlas, část starší skladby, ruch nebo uměle vytvořený zvuk. Sampler převádí zvuk na digitální data, která lze přehrávat v různých výškách, opakovat ve smyčce, stříhat, vrstvit, obracet, filtrovat a rytmicky uspořádávat. Sampling se liší od syntézy tím, že vychází ze zaznamenaného zvuku, hranice se však v moderních nástrojích často překrývají. Předchůdci samplingu byli práce s magnetofonovým pásem, musique concrète a nástroje jako Mellotron, který přehrával předem nahrané páskové zvuky. Digitální samplery Fairlight CMI a Synclavier se objevily na konci 70. let, ale byly velmi drahé. V 80. letech zpřístupnily techniku širšímu okruhu hudebníků nástroje E-mu Emulator, Ensoniq Mirage, Akai MPC a další. Sampling se stal zásadním prostředkem hip hopu, jehož producenti skládali nové beaty z úryvků funku, soulu, jazzu a dalších nahrávek. Významně se uplatnil také v elektronické hudbě, popu, rocku, industriální hudbě, filmové tvorbě a zvukovém designu. Použití cizí nahrávky může zasahovat do práv k samotné zvukové nahrávce i k hudebnímu dílu. Pro komerční vydání bývá proto nutné získat licenci neboli sample clearance. Soudní spory od konce 80. a počátku 90. let významně ovlivnily způsob, jakým producenti samply používají, upravují a právně vypořádávají. V širším technickém významu označuje sampling převod spojitého signálu na řadu diskrétních vzorků; v hudební terminologii se však obvykle myslí tvůrčí práce s již zaznamenanými zvuky.