uhlí



Hořlavá tuhá hmota oraganického původu, vzniklá za vhodných podmínek hlavně koncem prvohor, převážně v karbonu (uhlí černé), a v třetihorách (uhlí hnědé) nahromaděním tehdejšího rostlinstva. Tyto ústrojné látky podlehly nejprve rozkladnému biochemickému procesu a po překrytí nerostnými vrstvami byly vystaveny složitým geotermálně disociačním procesům prouhelňovacím (prouhelnění). V závislosti na intenzitě a délce trvání těchto procesů, podporovaných druhotnými vlivy (vulkanismus), vznikaly základy uhlí. Uhlí je uloženo v zemi ve slojích, ze kterých se těží hlubinně – doly (hlavně uhlí černé), nebo povrchově – lomy (hlavně uhlí hnědé). Podle chemického složení a fyzikálně chemických vlastností se dělí uhlí hnědé na měkké (lignit) a tvrdé; černé uhlí se rozlišuje obsahem prchavé hořlaviny a vlastnostmi zbytků po koksování (uhlí pálavé, plynové, žírné, koksové a antracit).



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 30. 7. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: antracit, Borneo, exhalace metanu v dole, fosilní paliva, Jáva, kapucín, petrochemie, petrologie uhlí, plyn zemní, popelnatost, rašeliniště, Sachalin, sloj, Ťiang-su.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: