rašeliniště



Ekologie
Ekologie, suchozemské ekosystémy, nacházející se na trvale zamokřených stanovištích. Typickou vlastností je převaha produkce organické hmoty nad jejím rozkladem. Rašeliniště vznikají na chladnějších půdách. Často na kyselých lesních půdách nebo půdách chudých na živiny, převážně na dusík, podloží bývá vždy nepropustné, tvořené jílem. Dochází zde k nadměrnému zásobení vodou, ať už podzemní, srážkovou nebo povrchovou, což vede k demineralizaci půdy a vzniku anaerobního prostředí. Půda zaplavená vodou, anaerobní prostředí a nízké pH, nebo-li kyselost půdy, brání potřebné mineralizaci a odumřelá organická hmota tvořená převážně stélky rašeliníku (Sphagnum), rašelinotvorného mechu, se stále hromadí a postupně se procesem ulmifikace mění na rašelinu. Rašelina je prvním stadiem přeměny organické hmoty na uhlí. Sušená rašelina má až 60% obsah uhlíku a používá se k vytápění, jako izolační materiál a hnojivo. Rašeliniště můžeme také typově rozlišit na: a) vrchoviště, která vznikají v oligotrofním prostředí, s nízkým pH a nižší teplotou. Nízká je i aktivita mikroorganismů a voda, která zásobuje vrchoviště je velmi málo mineralizovaná. b) slatiniště, která vznikají naopak v prostředí eutrofním s neutrálním pH půdy a vyšší teplotou, hostí vetší počet mikroorganismů. Voda je obohacena o více minerálů. Slatiniště zadržují celkově menší množství vody a rašelina je obohacena o větší množství bílkovin a humínových kyselin, obsahuje méně hemicelulóz. c) přechodná rašeliniště jsou původem smíšená, typická je přítomnost rašeliníků i jiných mechů a některých nižších i vyšších rostlin, které jsou schopny snášet prostředí chudé na živiny. Rostlinné druhy, vyžadující takovéto podmínky, se nazývají tyrfofyty. Jsou to například vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) nebo borovice blatka (Pinus rotundata). Živočichové, kteří snášejí takovéto podmínky svého stanoviště se nazývají tyrfofilní a ti, kteří jsou schopni žít pouze zde jsou tyrfobionti jako například žluťásek borůvkový (Colias palaeno) nebo vážka Leucorrhinia dubia či znakoplavka horská (Notonecta reuteri).

Datum vytvoření: 12. 4. 2007
Datum aktualizace: 11. 4. 2016
Autor: -red-

Odkazující hesla: tyrfobionti, tyrfofilní, tyrfofyty, Velké jeřábí jezero.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: