*453 – †30.8.526, od roku 473 ostrogótský král, pocházel z dynastie Amalů, syn krále Theodemira (†474). V letech 461–471 pobýval jako rukojmí v Konstantinopoli, roku 472 v boji se Sarmaty dobyl oblast dnešního středního Srbska. Území Ostrogótům ale nedostačovalo, vpadli do
Moesie (dnešní Bulharsko), roku 476 získali od východořímského císaře
Zenona (†491) část
Makedonie. V roce 478 vpadl Theoderich I. Veliký do Thrákie, byl získán východořímskou říší ke spojenectví, v jejích službách bojoval v Malé Asii. Roku 484 obdržel titul konzula a uspořádal triumfální průvod v Konstantinopoli. Na žádost císaře Zenona se pod vedením Theodericha I. Velikého vypravila část Ostrogótů a dalších germánských skupin (
Rugiové) proti
Odoakerovi do Itálie. Theoderich I. Veliký roku 489 porazil Odoakera u Verony a přes dva roky ho obléhal v Ravenně. V roce 493 s ním uzavřel dohodu o společné vládě v Itálii, ale několik dní později Odoakera zavraždil a ovládl celou ltálii. Theoderich I. Veliký vytvořil ostrogótské království. Ostrogóti byli v zemi rozsazeni podle zásad hospitality (obdrželi část domů a polností), nad římským obyvatelstvem vládl Theoderich I. Veliký s titulem magister militum. Theoderich ponechal římský senát působit jako vysoký správní orgán a prosazoval vzájemnou toleranci mezi ariánskými Ostrogóty a katolickými Římany. V jeho službách působili jako úředníci a rádci nejvýznamnější vzdělanci té doby –
F. M. A. Cassiodor (Cassiodorus Senator) a
A. M. T. S. Boëthius. Theoderich I. Veliký rozvinul politické a sňatkové kontakty s dalšími germánskými říšemi na území bývalé západořímské říše. Jeho svrchovanost uznávali mj.
Alamani v alpských oblastech. Zostřující se politické a náboženské vztahy s
Byzancí vyvolaly nové napětí v Itálii, které mj. vedlo k uvěznění a popravě Boëthia (524). Theoderich I. Veliký sídlil v Ravenně, kde si nechal vystavět dodnes dochované mauzoleum. Jeho sochu nechal roku 801
Karel I. Veliký přenést z
Ravenny do svého nového sídla Cách (
Aachen). V germánských ságách vystupuje Theoderich I. Veliký jako Dietrich von Bern.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
9. 8. 2006
Autor: -red-