Pavia

Provinční město v severní Itálii v kraji Lombardia ve stejnojmenné provincii na Ticinu. Leží v nadmořské výšce 77 m n.m. Město obývá 76100 obyvatel (1992). Průmysl je zde rozšířen strojírenský, petrochemický, elektrotechnický a potravinářský. Město je obchodním střediskem. Nalézají se zde také architektonické památky, zvláště pak gotické. Roku 1361 zde byla založena univerzita. Město bylo založeno v 2. století př.n.l. Římany (Ticinum). Roku 452 byla Pavia zničena Huny. Za vlády Ostrogótů se stala jedním ze sídel Theodericha I. Velikého, od 7. století byla hlavním městem království Langobardů. Po připojení k franské říši byla korunovační městem. Po celý středověk byli v Pavii korunováni tzv. železnou korunou Langobardů italští králové (zprvu převážně italského původu, od 11. století jen panovníci římsko-německé říše, roku 1355 zde byl korunován Karel IV.). Od 11. století zde působila městská komuna, bojovala o nezávislost s Milánem, podporovala císaře (strana ghibellinů). V letech 1330–1332 byla Pavia pod panstvím Jana Lucemburského, roku 1359 byla definitivně připojena k Milánsku. V roce 1361 na žádost Viscontiů zde založil Karel IV. univerzitu. Za italských válek byl v bitvě u Pavie dne 24.2.1525 poražen a zajat francouzský král František I. Španěly. Od roku 1859 se stala součástí království Sardinie-Piemont, od roku 1861 je součástí Itálie.