Švýcarsko

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 41293 km2.
Počet obyvatel: 7118 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 172 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): spolková republika (1499).
Správní členění: 26 kantonů.
Hlavní město: Bern 127 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Zürich 344, Basel 174, Geneve 174, Lausanne 115.
Nejvyšší hora: Pic Dufour 4634 m.
Významné řeky (jezera): Rhein 1326 km, Rhône 812 km, Aare 295 km; Ženevské jez. 582 km2, Bodamské j. 538 km2.
Hlavní etnické skupiny: Švýcaři 91% (hovořící německy 64%, francouzsky 19% a italsky 8%), Španělé 2%, Rétorománi 0,6%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,8% (1991-96).
Úřední jazyky: němčina, francouzština, italština, rétorománština.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: římští katolíci 46%, protestanti 40%, muslimové 2,2%.
Měna: 1 švýcarský frank (CHF) = 100 Rappů.
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, zemědělství, cestovní ruch, finance.
HNP na 1 obyvatele: 44350 USD.

Území dnešního Švýcarska osídlil ve 2. století př.n.l. keltský kmen Helvétů. Strategická poloha země přilákala mnoho dobyvatelů, postupně zde vládli Římané, Alamani, Burgundi, Gótové a Frankové. V 11. století se území stalo součástí svaté říše římské. Roku 1291 vyhlásily kantony Uri, Schwyz a Unterwalden nezávislost na habsburské monarchii a vytvořily tzv. Věčný spolek. Do konfederace se postupně začlenily i další kantony. Po úspěšných bojích s Burgundskem, Francií i svatou říší římskou začali být švýcarští vojáci najímáni jako žoldnéři. V 16. století Švýcarsko ovlivnil nástup reformace, Jan Kalvín založil v Ženevě nové protestantské hnutí – kalvinismus. Nezávislost švýcarské konfederace byla definitivně uznána velmocemi Vestfálským mírem v roce 1648. Roku 1798 zemi obsadilo francouzské revoluční vojsko a zřídilo zde Helvétskou republiku, kterou Napoleon roku 1803 zrušil. Vídeňský kongres (1815) opět uznal nezávislost země a položil základ pro neutralitu Švýcarska. V roce 1847 po odštěpení Sonderbundu – svazku konzervativních kantonů – proběhla krátká občanská válka. Za obou světových válek byla země neutrální. Referendum z roku 1992 zamítlo vstup Švýcarska do evropského hospodářského prostoru. Země není členem OSN. V současnosti stojí v čele státu sedmičlenná spolková rada, jeden z ministrů se vždy na rok stává prezidentem.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Adolf Ogi, Alberto, alpský roh, Artur Schnabel, Arturo Benedetti Michelangeli, Bern, Bern, Bernské Alpy, Biel, Bielské jezero, Bodamské jezero, Burgundské království, Davos, Dino Odoardo Alfieri, Dinu Lipatti, Doubs, Emmen, energie vody, frank, Friedrichshafen, Glarnské Alpy, Glarus, Grande Dixence, Grandson, Hans Arp, Helvetia, Helvetiové, Inn, Johann Fischbach, Josef Brunner, Jungfrau, Jura, kanton, Ladinové, Lausanne, Lauterbrunnen, Leon Schlumpf, Lepontské Alpy, Limmat, Lorenz Peter Karl Brentano, Maloja, Maurice Béjart, Maurice Ravel, miliční armáda, Mönch, Morgarten, Neipperg, Neuchâtel, Neuchâtelské jezero, pěchota, Pierre Fournier, Rhône, Riehen, Sankt Gallen, Sankt Moritz, Sarnen, Schaffhausen, Schaffhausen, Schweizerisches Landesmuseum, Schwyz, sesterské republiky, Silvaplana, Sion, Solothurn, spolkový stát, spříseženectvo švýcarské, Švýcaři, švýcarská garda, Švýcarská plošina, švýcarské výtvarné umění, Švýcarský Jura, Tödi, Untenwalden, Uri, Valais, valangin, Vaud, Vernier, Vevey, Vladimir Davidovič Aškenazy, Winterthur, Zermatt.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: