rentgenové záření



Rentgenové paprsky, paprsky X – neviditelné krátkovlnné elektromagnetické záření ve vlnovém oboru asi 10-11-10-8 m. Přirozenými zdroji jsou v Galaxii hvězdy (v roce 1948 bylo Slunce prvním detekovaným zdrojem rentgenového záření), zbytky supernov a hlavně dvojhvězdné systémy s kompaktní složkou (neutronovou hvězdou, bílým trpaslíkem, černou dírou). Diskrétními extragalaktickými zdroji rentgenového záření jsou kvasary a aktivní galaxie. Uměle lze rentgenové záření získat nejčastěji v rentgenové lampě dopadem urychlených termoelektronů na anodu (primární rentgenové záření). Ozařováním látek primárním rentgenovým zářením je buzeno sekundární (fluorescenční) rentgenové záření. Další zdroje: urychlovače, synchrotrony, některé radioaktivní izotopy. Rentgenové záření objevil W. C. Röntgen roku 1895. Je velmi pronikavé, působí druhotné záření látek i v optickém oboru (luminiscence), zčernání fotografické emulze, ovlivňuje živou i neživou hmotu. Jeho podstatu a způsob interakce s hmotou důsledně vysvětlila kvantová teorie. Využití v rentgenové strukturní a spektrální analýze, lékařství (diagnostika, terapie), defektoskopii, radiační chemii ap. Rentgenové záření využívané v lékařské diagnostice má vlnovou délku 10-9-10-8 m. Využívá se jeho rozdílné pohlcování různými tkáněmi lidského těla.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 25. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: metoda rotujícího (otáčivého) krystalu, optické záření, rentgen, rentgenová spektra, rentgenová strukturní analýza, X-paprsky.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: