představa



Psychický obraz restrukturované části reality, reprodukující buď dříve vnímanou skutečnost, nebo fantazií vytvořený obsah vědomí; svébytný obraz skutečnosti spojený s regulací (korekcí) činnosti (jednání, aktů) subjektu; fantazijně paměťový fenomén nazývaný v minulosti též fantasma; výsledek představivosti (imaginace) tvořící hypotetickou hranici smyslového a rozumového prostoru poznání. Představy vznikají na základě vjemů jako výsledky vnitřní psychické aktivity; jejich obsah závisí na složitých interakcích procesů dekódování paměfových stop a fantazijních aktivit a může být činností exteriorizován. – Subjektivně prožívaná představa bývá charakterizována jako úlomkovitá (vjem je celistvý), vybledlá (vjem je živý, vykreslený do všech detailů) a ryze "vnitřní" (vjem je spojován s objektivním světem přímo, představa zprostředkovaně). Může být buď časově určená (představa vázaná k minulosti je vzpomínka, k budoucnosti přání nebo obava, strach), nebo indiferentní (fantazijní představa). Jako druh smyslově názorného odrazu skutečnosti a obrazné formy poznání má představa sekundární charakter, závislý na primárním procesu (paměti). – Základním kritériem klasifikace představ je způsob jejich vzniku: paměťové představy vznikají aktualizací stopy po dřívějších vjemech nebo po složitější zkušenosti senzoriální povahy; mechanismus jejich vzniku byl v psychologii nejčastěji vykládán asociačními zákony. Fantazijní představy vznikají pasívní nebo tvůrčí syntézou částí paměfových představ; dělí se dále na fantazijní představy reprodukující (účast reprodukující či rekonstruující fantazie) a v užším slova smyslu tvůrčí (účast tvořivé fantazie). Anticipační a cílové představy souvisí s regulačními funkcemi představ v rámci cílevědomé činnosti člověka. Druhým kritériem klasifikace představ je senzoriální modalita, v níž se vyskytují. Tři základní typy představových obsahů (zrakový, sluchový, pohybový) doplňují další, často kombinované smyslové modality (představy chuťové a čichové, pohybu a polohy těla, představy zrakově čichové). Třetí klasifikační hledisko vychází z konkrétnosti či abstraktnosti a úlomkovitosti či schematičnosti představ, aby umožnilo postižení věrnosti evokace původně vjemové zkušenosti ve vztahu k paměťovým i fantazijním aktivitám. Zcela zvláštní skupinu tvoří tzv. hypnagogické představy, které jsou typické pro stav přechodu z bdělosti do spánku (netečnou ospalost, malátnost) a svým charakterem se blíží halucinacím.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: komplex, nevědomí, Otto Selz, psychologický atomismus, učení.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: