vjem



Psychologie
Celistvý smyslový odraz předmětu a jevu vzniklý bezprostředním působením objektivní reality na smyslové orgány. Strukturálně více či méně složitý výsledek procesu vnímání, tvořící základní (výchozí) prvek vyšších poznávacích procesů. Vjemy vznikají v průběhu přijímání a přetváření informací. Jejich životně důležitá funkce spočívá v tom, že zajišťují organismu (člověku) v podstatě pravdivý obraz objektivního světa, a umožňují tak jeho orientaci v životním prostředí. Prvky celostního vjemu tvoří počitky vyvolávané jednotlivými vlastnostmi působících podnětů. Činnost vnímání je syntetizuje v celkový smysluplný obraz objektu či vztahu, v jeho model v zásadě odpovídající realitě jako originálu. Vjem vzniká na základě součinnosti více receptorů a syntetické činnosti mozkové kůry v rámci přislušného analyzátoru. Gnozeologicky tvoří počitky a vjemy východisko a základ poznávacích procesů, poskytují myšlení smyslově názorný materiál pro analýzu a zobecnění a účastní se smyslově praktické činnosti. Vně těchto organických souvislostí mohou být vjemy právě tak zdrojem pravdivých poznatků, jako omylů, iluzí a klamů. To je umožněno mimo jiné tím, že dynamická struktura vjemové (percepční) činnosti se realizuje v zákonitých fázích, v nichž se vjemy utváří a jež jsou ovlivňovány velkým množstvím nejrůznějších faktorů. Viz také vnímání.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 20. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: dráždivost, iluze, nevědomí, počitek, představa, senzualistický asocianismus.