halucinace



[Latina], vidina, přelud. Prožívaný vjem vnějšího objektu, který ve skutečnosti není ve vjemovém poli přítomen. Subjektivní představa zakoušená jedincem jako objektivní jev. Jedna z forem poruch vnímání spočívající ve vytváření zdánlivých vjemů bez reálného podnětu, o jejichž skutečné existenci je člověk přesvědčen a jež nejsou ovlivnitelné vůlí. Halucinace se klasifikují nejčastěji podle toho, kterého smyslového orgánu se týkají (halucinace zrakové, sluchové, hmatové). Halucinace jako selhání schopností vnímání reality se mohou vyskytnout například při některých psychických poruchách (psychózy), při akutních horečnatých onemocněních, toxikózách ap. Zvláštní kategorii halucinace tvoří halucinace tělesné či tělové (postamputační "fantóm končetiny").

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 2. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: akoasmata, asociované halucinace, auditivní halucinace, autoskopické halucinace, elementární halucinace, extrakampinní halucinace, gustace, hypnagogické halucinace, iluze, inadekvátní halucinace, intrapsychické halucinace, kinestetické halucinace, kokainový brouk, kombinované halucinace, komplexní halucinace, odorace, paranoidita, pedunkulární halucinace Lhermittovy, pervitin, Pickovy vize, představa, sen, sněžné světlo, taktilní halucinace, vigilagogní halucinace, viscerální halucinace, vizuální halucinace.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: