klínové písmo



Klínopis – druh písma tvořený kombinacemi klínovitých vrypů. Psalo se rákosovým pisátkem na hliněné destičky a patrně i na jiné materiály (nedochovaly se), monumentální nápisy tesány do kamene. Klínové písmo vzniklo na začátku 3. tisíciletí př.n.l. v Sumeru abstrakcí původně sumerského obrázkového písma (asi od přelomu 4.-3. tisíciletí př.n.l.). Sumerské klínové písmo (asi 600 znaků s početnými kombinacemi) bylo svým charakterem zejména logograficko-sylabické s bohatým využitím principu homofonie a polyfonie. Psalo se původně shora dolů a zprava doleva, později horizontální řádky zprava doleva. V průběhu vývoje klínového písma se měnil počet grafémů, tytéž znaky mohly mít v různých jazycích odlišnou zvukovou podobu. Sumerské klínové písmo bylo přejato a přizpůsobeno jazykům typologicky příbuzným sumerštině (elamština, churritština) i odlišným (akkadština, babylónština, ugaritština, urartština, chetitsko-luvijské jazyky); některé jazyky byly psány i jinými druhy písma (chetitština, churritština). Klínové písmo bylo luštěno postupně od poloviny 19. století (H. C. Rawlinson, E. Hinck, J. Oppert). Na zákládě klínového písma (využito jako inspirace) bylo uměle vytvořeno staroperské hláskové písmo a písmo ugaritské.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 1. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: akkadská literatura, anatolské jazyky, behistúnský nápis, chetitská literatura, churritština, Josef Klíma, Julius Oppert, perský jazyk, Sumerové, sumerská literatura, sumerský jazyk, urartština.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: