František Josef I.



Biografie / Panovníci českých zemí

*18.8.1830 (zámek Schönbrunn, Vídeň) – †21.11.1916 (zámek Schönbrunn, Vídeň), z rodu habsbursko-lotrinského, rakouský císař (2.12.1848 korunován v Olomouci), český (nekorunován) a uherský král (korunován 1867). Byl zastáncem absolutní panovnické moci a klerikalismu, odpůrce všech demokratických snah. Po svém nástupu na císařský stolec nařídil rozpuštění kroměřížského sněmu a oktrojoval novou ústavu (datovanou 4.3.1849). V roce 1849 s vojenskou pomocí ruského cara krvavě potlačil maďarskou revoluci. V Čechách potlačil všechny projevy nesouhlasu (májové spiknutí). Vůdčí osobností absolutistického režimu se v roce 1852 stal ministr vnitra Alexander Bach (bachovský absolutismus). V říjnu 1860 vydal František Josef I. tzv. Říjnový diplom, v němž přislíbil přihlížet k přání svých národů a otevřel cestu k reformě Rakouska v konstituční monarchii. Po prohrané prusko-rakouské válce (1866) a ztrátě Benátska a Lombardska, přistoupil císař k vyrovnání s Uherskem a roku 1868 se nechal korunovat uherským králem. Prosincová ústava z roku 1867 znamenala určitý zásah do suverénního postavení císaře (byl zavázán k dodržování přijatých zákonů, rozhodovat o každé záležitosti měl s příslušným ministrem). Připravované česko-rakouské vyrovnání (zářijový reskript, nedošlo naplnění. Přiostřující se mezinárodní politická situace vyústila v první světovou válku, jejíž záminkou se stal atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. V listopadu 1916 císař František Josef I. zemřel a jeho nástupcem se stal jeho prasynovec Karel I.



Datum vytvoření: 26. 9. 2000
Datum aktualizace: 7. 12. 2020
Autor: -PK-

Odkazující hesla: Alexander von Bensa, Bad Ischl, bitva u Solferina, česká akademie věd a umění, Ferdinand I. Dobrotivý, Gustav, hilsneriáda, István Tisza, italsko-rakouská válka 1859, Josef, Karel I., kroměřížský sněm, Kunsthistorisches Museum, Maxmilián Habsburský, Olomouc, rakousko-uherské vyrovnání, revoluce 1848–1849, Rudolf, Schrattová, Solferino, spolek tří císařů, Villafranca, zářijový reskript 1871, Žofín.



Reklama: