první světová válka



Jeden z největších ozbrojených konfliktů v dějinách lidstva, před rokem 1939 známý také jako Velká válka (1914–1918). Bezprostřední záminkou pro vypuknutí konfliktu se stal atentát na následníka trůnu habsburské monarchie Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu (28.6.1914). Pravé příčiny byly hlubší – narušená rovnováha sil v Evropě (po mocenském vzestupu sjednoceného Německa), protichůdné zájmy států, hospodářská konkurence a rivalita v koloniích. V době vypuknutí války v Evropě existovala dvě spojenecká uskupení – Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a Dohoda (Velká Británie, Francie, Rusko). Po sarajevském atentátu rakouská vláda zaslala srbské vládě ultimátum, které však (hlavně na popud Německa) bylo sestaveno tak, aby bylo pro Srby nepřijatelné. 28.7.1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku, následovalo další vyhlašování války mezi hlavními soupeři. Vzápětí do války na straně Dohody vstoupilo i Japonsko, na straně Trojspolku Turecko. Itálie zatím zůstala neutrální. Záhy po vypuknutí konfliktu německá armáda vstoupila do neutrální Belgie a Lucemburska, odkud zaútočila na Francii. Tu chtělo Německo porazit dříve, než Rusko dokončí mobilizaci. Bitva na Marně v září 1914 tento plán zmařila, válka na západní frontě se změnila ve válku zákopovou. Na Balkáně se Srbům podařilo odrazit rakouský útok, až v zimě 1915–1916 byli poraženi rakouskou, německou a bulharskou armádou. Na východní frontě zaútočili Rusové dříve, než Německo očekávalo. Ruský vpád do Východního Pruska byl zpočátku úspěšný, po přísunu německých posil a nových velitelů (Hindenburg, Ludendorff) byli Rusové v srpnu 1914 poraženi v bitvě u Tannenbergu a zatlačeni zpět. Zastaven byl také ruský útok na haličské frontě proti rakouské armádě. V květnu 1915 vstoupila do války na straně Dohody Itálie. Během roku 1915 Německo změnilo strategii a rozhodlo se nejdříve porazit Rusko. Rozsáhlá ofenzíva na východní frontě znamenala vytlačení Rusů z Polska, Litvy, části Lotyšska a Běloruska. Ve stejné době se Britové a jejich spojenci neúspěšně pokusili dobýt dardanelskou úžinu (bitva o Gallipoli). Na rok 1916 naplánovaly obě strany velké ofenzívy na západní frontě. V únoru zahájili Němci útok u Verdunu, Británie a Francie zaútočily na řece Sommě (šlo o nejkrvavější bitvu války, v níž Britové poprvé použili tanky). Ani jedna z ofenzív situaci nevyřešila. V květnu 1916 proběhla u Jutska jediná velká námořní bitva za celý konflikt. Na oceánech probíhala neomezená ponorková válka (reakce na spojeneckou námořní blokádu), v níž se Němci snažili vyhladovět Británii. Útoky ponorek se staly také jednou z příčin vstupu USA do války na straně Dohody v dubnu 1917. Rostoucí nespokojenost Rusů s dlouhou válkou a neúnosnou sociální situací v zemi vyústila v listopadu 1917 v bolševickou revoluci, nová vláda v březnu 1918 uzavřela s Němci nevýhodnou separátní mírovou smlouvu v Brestu Litevském. Německo přesunulo jednotky z Ruska na západ a zahájilo novou ofenzívu. Ta byla zpočátku úspěšná, ale pak se projevila spojenecká převaha (zejména čerstvé americké jednotky). Poraženi byli také Rakušané na italské frontě. Koncem října 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadlo a kapitulovalo, příměří s Německem bylo podepsáno 11.11. O poválečném uspořádání Evropy rozhodla mírová konference v Paříži (1919).

Datum vytvoření: 26. 6. 2007
Datum aktualizace: 27. 6. 2007
Autor: mim

Odkazující hesla: Alexej Nikolajevič Kuropatkin, ANZAC, Artur Travers Harris, bitva u Coronelu, bitva u Dogger Bank, bitva u Falklandských ostrovů, bitva u Jutska, bitva u Kokosových ostrovů, bitva u Mazurských jezer, bitva u Tannenbergu, Carl Gustaf Emil Mannerheim, československé legie, Čtyřspolek, David Beatty, Dohoda, druhá balkánská válka, druhá světová válka, Erich Ludendorff, Erwin Witzleben, František Josef I., Franz von Hipper, Gerd von Rundstedt, Helgoland, John Rushworth Jellicoe, Karel I., Liga na obranu lidských a občanských práv, Luftwaffe, Manfred von Richthofen, Nejvyšší válečná rada, Paul Hindenburg, Praha, první bitva u Helgolandu, řecko-turecká válka 1919-22, srdečná dohoda, Tříkrálová deklarace, ženevské směnečné a šekové úmluvy.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: