David Hume 310 let



[Hjúm], *7.5.1711 – †25.8.1776, skotský filosof a historik. Vystudoval práva. V letech 1734-1737 podnikl studijní cestu po Evropě. Posléze pracoval jako knihovník na univerzitě v Edinburghu (1752-1751) – v tomto období se věnoval především historii (Dějiny Anglie). Při svém pobytu v Paříži (1763-1766), jako sekretář vyslance, se stýkal s francouzskými osvícenci (např. s J. J. Rousseauem). Hume se kriticky vyrovnává s filosofií Lockovou a Berkleyovou a završuje novověký britský empirismus. Souhlasí sice s Lockem, že východiskem lidského poznání je smyslová zkušenost, ale upřesňuje, že tato smyslová zkušenost lidem poskytuje pouze jednoduché dojmy (impressions), z nichž pomocí své představivosti (imagination) člověk vytváří komplexní představy (ideas). Rozumová činnost pak spočívá ve sdružování těchto představ a ve vyhledávání souvislostí mezi nimi a to podle (1.) principu podobnosti a odlišnosti, (2.) principu prostorové a časové soumeznosti (sousednosti) a (3.) principu kauzálního spojení. Jestliže podle Berkleyho existují pouze mysl (duchovní substance) a její představy, Hume tvrdí, že žádná duchovní substance není a že existují jen samotné představy. Z toho ovšem plyne, že věda musí rezignovat na poznání skutečnosti samé a podstat věcí a pracovat jen s poznatky, které přímo vycházejí z empirie. Hume je proto pokládán za klasického představitele novověkého skepticismu a agnosticismu. Empirie je podle Huma ovšem i základem etiky. Původem lidského jednání jsou afekty a vášně. O jeho mravní hodnotě nerozhoduje rozum, nýbrž to, zda člověk jedná v rámci své přirozené touhy po blaženosti – aniž by tím však omezoval zájmy a tužby druhého. Z díla: Dějiny Anglie, Zkoumání lidského rozumu, Přirozené dějiny náboženství, Zkoumání o zásadách mravnosti.

Datum vytvoření: 15. 2. 2001
Datum aktualizace: 22. 8. 2006
Autor: JC

Odkazující hesla: asocianismus, axiologie, deismus, Edmund Husserl, empirismus, empirismus, fenomén, filozofie, Friedrich Heinrich Jacobi, John Stuart Mill, Karel Jindřich Seibt, logický pozitivismus, Martin Knutzen, psychologie, reflexe, relativismus, Salomon Maimon, skotská literatura, skotská škola, subjektivismus, Thomas Reid, účinek, vědomí, zkušenost.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: