Čína

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 9598053 km2.
Počet obyvatel: 1242980 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 130 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1523 před Kristem).
Správní členění: 23 provincií (včetně Taiwanu), 5 auton. oblastí, 3 samosprávná města, zvláštní admin. oblast Xianggang.
Hlavní město: Beijing 6970 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Shanghai 7 830, Tianjin 5 770, Shenyang 4 540, Wuhan 3750, Guangzhou 3580, Chongqing 2980, Harbin 2830.
Nejvyšší hora: Qomolangma (Mt. Everest) 8848 m.
Významné řeky (jezera): Changjiang 6300 km, Huang He 5464 km, Heilongjiang 4416 km; Qinghai Hu 4583 km2, Poyang Hu 3583 km2.
Hlavní etnické skupiny: Číňané (Han) 92%, z 50 národů: Čuangové, Mandžuové, Ujguři, Chuejové, Tibeťané.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,2% (1991-96).
Úřední jazyk: čínština.
Gramotnost: 82%.
Náboženství: bez vyznání 59%, čínské fidové náb. 20%, buddhisté 6%, muslimové.
Měna: 1 juan Renminbi (CNY) = 10 t'iao = 10 fenů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 750 USD.

Území dnešní Číny bylo osídleno už v době bronzové. Nejvýznamnější starověcí vládci pocházeli z dynsatie Šang. První jednotný stát založila dynstie Čchin v roce 221 př. n. l., kdy vznikl i úřad císaře. Za dynstie Chan dosáhla Čína na západě v podstatě dnešních hranic. Za zlatý věk země je považována vláda dynastií Tchang a Sung. Vládu Sungů přerušili ve 13. století Mongolové, kteří po dobytí Číny založili vlastní dynastii. Vláda Mongolů znamenala počátek izolace Číny. Od 17. do 20. století vládla státu mandžuská dynastie Čching, během 18. století se Čína částečně otevřela západním vlivům. Tyto styky zemi oslabily, ztratila své tradiční vazaly (Barma, Korea, Vietnam), na konci 19. století byla poražena v čínsko-japonské válce a prošla protizápadním boxerským povstáním. Roku 1911 byla po svržení monarchie vyhlášena republika. Následovalo období zmatku a vlády lokálních vojenských vůdců. Ve 20. letech území sjednotil nacionalista Čankajšek a zavedl vládu jedné strany, roku 1937 Čínu napadli Japonci. Po druhé světové válce vypukla občanská válka mezi nacionalisty a komunisty, roku 1949 komunisté vedení Mao Ce-tungem zvítězili. Komunistická politika (velký skok a kulturní revoluce) uvedla zemi do chaosu. V 60. letech došlo k roztržce se SSSR, v 80. letech zintenzívněly styky Číny s vyspělými státy. Od roku 1950 Čína okupuje Tibet, v 90. letech převzala od Británie a Portugalska Hongkong a Macao. V listopadu 2012 se stal prezidentem Si Ťin-pching.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Altaj, An-chuej, An-šan, Asie, Brahmaputra, bronzová doba, C'-po, Čao, čau-čau, Čchang-čchun, čeng-feng, Chaj-nan, Chan-tan, Chang-čou, Charbin, Che-pej, Chen Shui-bian, Čho Oju, Chu-pej, čínská husa, Čou-kchou-tien, Čuangové, Čuangská AO Kuang-si, Cuo Cung-tchang, Dálný východ, Džungarská pánev, Ferdinand Richthofen, Fu-sin, Fu-ťien, Güjük, Hmongové, hunská říše, Indravarman II., Irtyš, Jang-c-ťiang, Japonci, Josef Hloucal, K2, kaki, Kanton, kaoliang, Kchun-lun, Korejci, Lan-čou, langur, Laové, Lhotse, Makalu, miao-jao, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, Mount Everest, Nan-čchang, Nan-šan, Nan-tchung, O-mej-šan, opiové války, Pamír, Paracelské ostrovy, Pařížská mírová konference , pchejlikangská kultura, Pcho-jang-chu, Pochajský záliv, Quemoy, Šan-si, Šan-tung, šanghajská generální stávka, Si-an, Si-ning, Si-ťiang, Sia-men, Sibiř, Sinidžu, Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, starověk, Štít Vítězství, Střední Asie, Suiseki, Sung Ťiang, Ta-ku, Ta-tchung, Takla-Makan, Tan-tung, Tataři, Tchaj-jüan, Tchaj-nan, Tchaj-pej, Tchajwanský průliv, Tchien-šan, Tchien-ťin, tchienťinské smlouvy, Ťiang-su, Tonkinský záliv, Transhimálaj, Tun-chuang, Ujgurská AO Sin-ťiang, Urumči, věda, Wu-ťing, Židovská autonomní oblast.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: