*18.6.1832 – †31.8.1920, německý lékař, psycholog a filozof, profesor univerzity v Zurichu a Lipsku, jeden ze zakladatelů experimentální psychologie, v širším smyslu vědecké psychologie vůbec (psychologie jako věda o vnitřním světě a bezprostřední zkušenosti). V roce 1879 založil v Lipsku první psychologickou laboratoř, jejíž práci lze rozdělit do čtyř kategorií (experimenty zaměřené na vnímání a pocity, reakční čas, úlohu času ve vnímání a na pozornost, paměť, cítění a asociace) a která získala brzy mezinárodní charakter.
Cenné jsou Wundtovy experimenty i pojednání o asociacích, apercepci a psychických zákonitostech, formujících psychické obsahy a procesy v rámci individuální zkušenosti. Předmět psychologie, jejímž úkolem je studovat vědomé procesy, koncipoval Wundt z pozic propojení filozofie, fyziologie a psychofyzického aspektu obsahů vědomí (mysli).
Wundtovo pojetí psychologie je vedeno třemi základními cíli: analyzovat mentální obsahy v třech základních typech elementů (pocitech, představách a citech), hledat formy spojení těchto elementů a zkoumat zákony, jež toto spojení určují a ovlivňují.
Přestože Wundt zavedl jako validní psychologickou metodu experiment v němž věnoval pozornost zejména otázce měřitelnosti podnětu a odpovědi, nevyloučil z psychologické metodologie zcela metafyzický přístup. Charakter Wundtovy psychologie je atomistický: elementy nejsou statické struktury (jednotky), ale procesy. Jedním z elementů vědomí je pocit vznikající podrážděním smyslového orgánu a příslušnou aktivací mozku, jiným elementem je představa, asociovatelná snáze s místním podrážděním v mozkové kůře. Pocity mohou být analyzovány z hlediska jejich kvality, intenzity, trvání a rozsahu. Kombinace psychických elementů vytváří ideje jako formy vědomého obrazu vnějšího světa v psychice, zvláštní formou elementových kombinací jsou city a cítění.
Wundtova filozofická orientace (filozofická syntéza jako nejvyšší stupeň poznání překonávající dualismus přírody a psychologie, bytí jako systém duchovních hodnot naplněných vůlí) mu umožnila podat mj. ucelený výklad tzv. psychologie národů v obsáhlém díle Völkerpsychologie (Psychologie národů).
Wundt, jehož význam netkví v jeho vlastním teoretickém systému psychologie, ale v průkopnické práci na poli metodologie vědecké psychologie, založil roku 1881 časopis Philosophische Studien (Filozofické studie), který se stal prvním psychologickým časopisem a na který roku 1903 navázaly wundtovské Psychologische Studien (Psychologické studie).
Hlavní díla: Beiträge zur Theorie der Sinneswahrnehmung (Příspěvky k teorii smyslového vnímání), Grundzüge der physiologischen Psychologie (Principy fyziologické psychologie), Grundriss der Psychologie (Nástin psychologie), Einführung in die Psychologie (Uvod do psychologie).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 10. 2005
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Dmitrij Nikolajevič Uznadze, Edward Bradford Titchener, Ernst Meumann, James Ward, James' McKeen Cattell, Oswald Külpe, práh vědomí, psychoid, psychologie náboženství, psychologismus, Rudolf Eisler, vědomí, voluntarismus, vůle, výraz, Władysław Witwicki.
Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!