Vladimír Iljič Lenin



*22.4.1870 – †21.1.1924, (Uljanov), ruský revolucionář, vedoucí činitel ruského dělnického hnutí. Narozen v Simbirsku (později Uljanovsk) v rodině školního inspektora. Již jako student práv na univerzitě v Kazani se roku 1887 zúčastnil revolučního vystoupení studentů, za což byl poslán do vyhnanství. Studium ukončil externě na univerzitě v Petrohradě roku 1891. Po čtyřletém pobytu v Samaře (později Kujbyšev), odešel do Petrohradu, kde se jako profesionální revolucionář věnoval výhradně revoluční činnosti. Roku 1895 spoluzaložil v Petrohradě Svaz boje za osvobození dělnické třídy a stal se vůdcem jejího militantního křídla (od roku 1903 bolševiků). Od roku 1900 pobýval v exilu, střídavě v Německu, Belgii, Francii a Anglii. Za revoluce 1905 se vrátil do Ruska, po její porážce se vrátil zpět do exilu. V období let 1912-1914 už zcela oddělil bolševické křídlo strany. Založil bolševický deník Pravda. Během první světové války žil ve Švýcarsku, odkud se v roce 1917 po únorové (březnové) revoluci vrátil jako placený německý agent (s cílem narušit bojeschopnost ruské armády) do Ruska. Po nezdařeném pokusu o komunistický puč v červenci 1917 odešel do Finska. V říjnu (listopadu) již ale řídil v Petrohradě s L. D. Trockým povstání, které odstranilo prozatímní vládu. Lenin poté stanul v čele prozatímní vlády lidových komisařů, kterou vedl až do své smrti. Byl zakladatelem totalitárního systému, který je mylně někdy připisován až jeho následovníku J. V. Stalinovi.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 5. 4. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexandr Alexandrovič Bogdanov, Alexandr Iljič Uljanov, Alexandr Thamanjan, antimilitarismus, Arthur Ransome, Ben Kingsley, Bohumír Šmeral, bolševická revoluce v Rusku, bolševismus, Červencové dny, Charles Gide, Christo Kabakčijev, DAV, Dekret o míru, Dekret o půdě, Dmitrij Iljič Uljanov, Druhý všeruský sjezd sovětů dělnických a vojenských zástupců, dubnové teze, Emmanuil Genrichovič Kazakevič, fyzikální idealismus, GOELRO, Ilja Nikolajevič Uljanov, Inessa Armandová, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, Jiskra, Johann Knief, Johannes Rehmke, Komunistická internacionála, kronštadtské povstání, Lev Davidovič Trockij, levičáctví, Lidový dům, Ludvík Svoboda, Marija Alexandrovna Uljanovová, Maxim Maximovič Štrauch, Michail Filippovič Šatrov, Michail Stěpanovič Oľminskij, monumentální propaganda, Nikolaj Ernestovič Bauman, Nikolaj Fjodorovič Anněnskij, nová ekonomická politika, OGPU, Pjotr Pavlovič Maslov, Pravda, rada lidových komisařů, říjnové ozbrojené povstání v Petrohradě 1917, Rudé náměstí, ruská literatura, Samara, Sarra Dmitrijevna Lebeděvová, Sergej Iosifovič Jutkevič, Sergej Jakovlevič Allilujev, Social-Demokrat, socialistická revoluce, Sovětský svaz, Šušenskoje, Uljanovsk, Václav Prokůpek, Vasilij Alexejevič Děsnickij, vzájemné působení, Zarja, zprostředkování.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: